Cesty k nerůstu

Nerůstové politiky aneb nereformní reformy

Post-růstové hnutí se zaměřuje také na vývoj návrhů politik a institucí, které by nás přiblížily post-růstové budoucnosti. A to postupnou změnou politických opatření, zákonů, infrastruktur a institucí, které transformují dnešní struktury s cílem dosáhnout post-růstové budoucnosti a dobrého života pro všechny v rámci planetárních mezí. Typickým příkladem nerůstových reforem může být zkracování pracovní doby, nepodmíněné základní služby, maximální příjem, garantovaná pracovní místa a další. Mnohá z těchto nových opatření se pilotují po celém světě – např. zkracování pracovní doby na Islandu, maximální příjem v americkém Portlandu, nebo garantovaná pracovní místa ve Francii. Tyto změny se nazývají nereformní reformy, protože jejich cílem není reformovat růstový kapitalistický systém, ale transformovat jej na post-růstový, post-kapitalistický systém, který je řízený.

Více si o nerůstových politikách přečtěte na našem webu.

Fungující alternativy aneb užtopie

Jednou z klíčových strategií transformace je aktivně vytvářet instituce a prostory, které se samy řídí nerůstovými hodnotami: tedy upřednostňují naplňování potřeb před ziskem, respektují meze ekosystémů a zakládají se na rovnosti a demokratickém způsobu rozhodování. Proč užtopie? Protože uskutečňují principy, často považované za utopické, a dělají to ne v daleké budoucnosti, ale už dnes, tady a teď. Můžeme je chápat také jako laboratoře, v nichž se záměrně vyvíjejí a zkoušejí nové způsoby života a vzájemných vztahů, které předznamenávají post-růstové vztahy v malém měřítku. Aby nezůstaly izolovanými a oddělenými ostrůvky, mělo by být naším cílem jejich vzájemné propojování a spolupráce, aby společně sílily a vytvářely zárodek nového ekonomického systému.

I když jsou často na okraji zájmu, jsou „užtopie“ ve skutečnosti častější, než se na první pohled zdá. Dobrým příkladem mohou být družstva. Věděli jste, že jich jsou v celosvětovém měřítku tři miliony a je v nich tak či onak zapojeno více než 12 % lidstva?

Konkrétní užtopie si prostudujte na nerůstovém webu.

Budování hnutí za novou ekonomiku bez růstu

Jak ale změnu systému prosadit? Přechod na post-růstovou ekonomiku obnáší značnou redistribuci bohatství a omezení politicko-ekonomické moci nejbohatších elit, které ze současného neudržitelného a nespravedlivého statu quo těží. Změna ekonomického systému nevyžaduje jen šíření nových myšlenek a forem jednání, ale také budování politické moci, potřebné k jejich dalšímu prosazování. Politika, která utváří naše životy na všech úrovních od obcí až po mezinárodní úmluvy, je dnes ve stále větší míře pod kontrolou oligarchických elit a na ně navázaných politických stran a lobbistických aparátů. Pokud chceme jako obyčejní lidé znovu získat kontrolu nad svými životy, musíme se nezávisle na nich sami zorganizovat. Proto potřebujeme budovat a propojovat sociální a ekologická hnutí, která budou mít dostatečnou ekonomickou i politickou moc na prosazení nereformních reforem či šíření užtopií, a tak nás přibližovat k dobrému životu pro všechny v rámci planetárních mezí. Tento úkol je tím důležitější v situaci, kdy čelíme krizi a potenciálnímu kolapsu celého růstového systému. Jen pokud si budeme navzájem pomáhat a organizovat se, můžeme budoucí otřesy využít jako příležitost pro obrat k lepšímu.

Řada takových hnutí zdola proti nespravedlnostem dnešního systému má už dnes k nerůstu blízko: můžeme mezi ně počítat mimo jiné odbory a hnutí pracujících, hnutí za dostupné bydlení, klimatické a ekologické hnutí, feministické hnutí, hnutí solidárních ekonomik, nebo třeba hnutí svobodného softwaru. K tomu, abychom změnili systém, je potřeba taková hnutí propojit, sjednotit je za společnou vizí nové ekonomiky a získat na jejich stranu většinu obyčejných lidí, kteří ze současného systému netěží, nebo chtějí jednat v solidaritě s ostatními.

Více o budování hnutí si můžete nastudovat na nerůstovém webu.