Zúčastnili jsme se mezinárodního fóra Living Wage Now

Minulý týden, od 12. do 14. října, se v Bruselu konalo mezinárodní fórum k důstojné mzdě v dodavatelských řetězcích oděvního průmyslu. Fóra Living Wage Now, které uspořádala platforma Clean Clothes Campaign (CCC), se zúčastnilo přes dvě stě padesát zástupců zaměstnanců dodavatelských továren, mezinárodních oděvních značek, představitelů Mezinárodní organizace práce (MOP), akademiků, politiků a nevládních organizací. Většina účastníků se shodla, že adekvátní mzda, která zajistí zaměstnancům i jejich rodinám důstojný život, je nezpochybnitelným lidským právem. Právem majícím oporu v řadě mezinárodních dohod i úmluvách a doporučeních MOP.

Program mezinárodního fóra nabídl zajímavé příspěvky celé řady aktérů. Zástupci odborových hnutí a zaměstnanců hovořili o současné neutěšené situaci dělníků a dělnic v dodavatelských továrnách a znovu poukázali na skutečnost, že adekvátní mzda je jedním z klíčových faktorů důstojné práce. Nicméně svědectví představitelů řady zemí, například z Kambodži, Srí Lanky, Turecka, Gruzie, Rumunska a mnohých dalších, doložila, že extrémně nízké mzdy jsou globálním problémem, který se týká většiny dělníků a dělnic.

Organizace Asia Floor Wage Aliance představila svoji vizi i metodiku kalkulace důstojné mzdy, jež zajistí adekvátní mzdu a zároveň přispěje ke snížení konkurence mezi producentskými asijskými zeměmi. Takový přístup může značně omezit tzv. „závod ke dnu“, kdy jednotlivé státy rozvolňují přístup k ochraně zaměstnanců, aby uspěly v soutěži o zakázky mezinárodních společností.

Představitelé některých mezinárodních oděvních společností prezentovali aktivity, které by měly zajistit vyplácení důstojných mezd v rámci jejich dodavatelských řetězců. Zároveň upozornili na své dobrovolné programy zaměřené na společenskou odpovědnost a udržitelnost výroby. Tyto programy ale následně čelily v živých diskuzích kritice pro svoji neefektivitu. Oděvní společnosti byly zástupci odborů a nevládních organizací nařčeny, že jejich odpovědnost mnohdy končí u vyplácení zákonem stanovených minimálních mezd, které ale prokazatelně nezajistí důstojný život zaměstnancům továren ani jejich rodinám.

Někteří řečníci, například Olivier De Schutter z výboru OSN pro hospodářská, kulturní a sociální práva, hovořili o možnostech právně závazných regulativních nástrojů, jež zabezpečí skutečnou odpovědnost oděvních společností. Nastínili také konkrétní kroky na cestě k důstojné mzdě. Platforma CCC zavedení regulativních mechanismů či mezinárodních závazných smluv (např. Bangladesh Accord nebo Indonesia FOA Protocol) podporuje a vnímá je jako možnou cestu k potřebné systémové změně, která zajistí dodržování lidských práv. Jean Marc Caudron ze CCC k tomu dodal: „Závazné smlouvy jsou jediným nástrojem, který definuje pravidla pro oděvní společnosti a následně umožní i jejich vymáhání.“

O přístupu k odpovědnosti také diskutoval s přítomnými představitel Evropské komise Klaus Rudischhauser (Mezinárodní spolupráce a rozvoj – DEVCO). Nastínil směr, kterým se Evropská unie bude pravděpodobně ubírat a zároveň v základu představil plánovanou iniciativu komise k odpovědnému řízení v rámci dodavatelských řetězců v oděvním průmyslu. Iniciativa by se měla zaměřit nejen na potřebnou transparentnost, ale i na možnosti, jak zásadně zvýšit povědomí evropských spotřebitelů o původu zboží i pracovních podmínkách.

V rámci fóra byla také přítomným zástupcům oděvních společností předána petice za důstojnou mzdu. Podepsalo ji téměř 150 tisíc spotřebitelů, kteří požadovali její vyplácení všem dělnicím a dělníkům v oděvním průmyslu. Svým podpisem zároveň reagovali na sliby, kterým nejsou oděvní společnosti schopné dostát. Jean Marc Caudron k jednání firem dodal: „Řada společností slíbila vyplácení důstojné mzdy dělnicím i dělníkům, kteří vyrábí oděvy. Další představily svoje kroky na cestě, která vede k dodržování pracovních práv v rámci dodavatelských řetězců. Nic z toho ale nevedlo k tomu, že by byla důstojná mzda skutečně vyplácena. Proto ve svém úsilí nepřestaneme, dokud se mzdy, které zajistí důstojný život, nestanou realitou.“