Žhavé & netrendy #8

Dělnice se natáčejí kamerami, aby je mohli nahradit roboti

Indické dělnice si připevňují na čelo kamery, a ty zaznamenávají vše. Rytmus rukou, jak se vede látka šicím strojem; přesnost; rychlost; dokonce i interakce s kolegyněmi. Co zpočátku vypadalo legračně, brzy způsobilo obavy a neklid. Jak se změnila atmosféra na pracovišti a kdy nahradí dělnice humanoidní roboti rozebírá článek v The Guardian.

Benetton dluží dělnicím – už dva roky!

Společnost Benetton se ráda prezentuje jako značka založená na barvách, rozmanitosti a společenských hodnotách. Ale i dva roky po uzavření její výroby v Chorvatsku nedostaly dělnice mzdy, které jim náleží. I proti tomu jsme protestovali před obchodem Benetton v Milánu.

Podepište petici a řekněte Benettonu, ať zaplatí!

Zachrání nás second handy před záplavou textilní odpadu?

Je rozkvět trhu s použitým zbožím lékem na neduhy oděvního průmyslu? Diskuzní příspěvek se zamýšlí nad významem secondhandového trhu a toho, za jakých podmínek by mohl přispět ke spravedlivé transformaci průmyslu.

Nefunkční audity

Britská Labour Behind Label vydala nový report „Silenced: How wage ‘compliance’ is failing workers in Pakistan“, který popisuje, jak audity selhávají v ochraně pracujících. Studie vychází ze svědectví 255 pracujících v rámci 8 továren v Pákistánu. Popisuje mimo jiné, jak a proč audity často neberou právě svědectví pracujících jako relevantní důkaz nebo funkčnější alternativy k existujícím auditům.

Organizace FEMNET také publikovala report – založený na výzkumu Bangladesh institute of Labour Studies – o vlivu certifikací GOTS, GRS, Oekotex na pracující a jejich komunity. Záměrem bylo neposuzovat jeden nebo více standardů oddělené, ale zda z tohoto systému soukromých auditových firem jako celku pracující benefitují. Z klíčových zjištění vyplývá, že dokonce i ve velkých, na export orientovaných továrnách nejsou efektivně zachyceny ani řešeny základní problémy – nevyčištěná odpadní voda, špatné zacházení s chemikáliemi, neplacené přesčasy, genderově podmíněné násilí či porušování práva na sdružování.

Tvrzení firmy Nike se nepotkávají s realitou

Firma Nike již léta říká, že platí téměř dvojnásobek minimální mzdy – nicméně pracující (a jejich výplatní pásky) tato tvrzení svorně a napříč zeměmi popírají. Reportáž média The Oregonian mapuje praxi firmy v různých zemích, jakož i historii aktivismu vůči Nike a jejímu obchodnímu modelu, postaveném na té nejlevnější pracovní síle.

Vyždímaní: Tlak na ceny v globálním módním průmyslu

Navzdory inflaci a rostoucím nákladům v globálních dodavatelských řetězcích se nákupní ceny oděvů, jako jsou bavlněná trička, za posledních dvacet let v nominálně téměř nezvýšily a reálně dokonce poklesly. Výzkum organizací Public Eye a Clean Clothes Campaign z května 2026 Squeezed dry poprvé analyzuje exkluzivní obchodní údaje a odhaluje cenovou politiku oděvních značek a maloobchodníků. I u značek, které nabízejí vyšší mzdy, ceny za zboží z Bangladéše zřídka přesahují 18 USD za kg (asi 3 USD za kus), zatímco diskontní prodejci a B2B společnosti často nakupují za 10 USD za kg a méně.

Petice Amnesty International volá po svobodě sdružování

V návaznosti na výzkumy mapující situaci v oděvním průmyslu (Stitched up: Denial of freedom of association for garment workers in Bangladesh, India, Pakistan a Sri Lanka and Abandoned by fashion: The urgent need for fashion brands to champion workers’ rights) spouští Amnesty International mezinárodní petici. Jejím podpisem vyzvěte vlády Bangladéše, Indie, Pákistánu a Srí Lanky, aby zajistily právo pracujících v oděvním průmyslu na důstojnou práci a svobodu sdružování.

Legislativa omezující fast fashion v Evropě

Francie na konci června po dvou letech přijala zákon omezující ultra fast fashion, často nazývaný “anti-Shein”. Má omezovat nákupy na Shein, Temu a podobných platformách – zdraží je a také omezí reklamu, včetně propagování produktů influencerstvem. Reakce různých aktérů jsou smíšené. Přečtěte si starší komentář naší kolegyně Anny Lazorové, kde popisuje fungování platforem v kontextu procesu tvorby zmíněného zákona.

I Španělsko se přidává k evropské vlně regulací v ultra fast fashion a připravuje se na implementaci pravidel v oblasti oděvního odpadu, nadprodukce a environmentálních dopadů, které postupně zavádí Evropská unie.

Požár v čínském Ťin-ťiangu

V čínském Ťin-ťiangu, “hlavním městě výroby bot”, vypukl 9. července v obuvnické továrně požár, který zabil 28 lidí. Vznikl pravděpodobně tak, že začal hořet materiál, který ležel na zemi. Majitel továrny byl zadržen a prezident Si Ťin-pching uvedl, že požár způsobil „značné ztráty na životech“, a dodal, že ti, kdo za něj nesou odpovědnost, musí být „přísně potrestáni“. Úřady uvedly, že záchranné práce byly ztíženy, protože materiály uložené ve schodištích bránily hasičům a záchranářům v přístupu do vyšších pater. Zajímavé je, že podle Open Supply Hub prošla továrna auditem posouzení environmentálních rizik v lednu 2026 — což podtrhuje, jak často audity přehlížejí základní rizika v oblasti požární bezpečnosti a statiky budov.

Další tipy na četbu a poslech

Podcast Wardrobe crisis zpracovává témata spojená s módou, často týkajících se práv pracujících. Poslechněte si díl podcastu o soudním procesu proti vykořisťování pracujících firmou Levi’s (nebo si přečtěte shrnutí), kde mimo jiné uslyšíte i Bego Demira a Emmu Vogt z Clean Clothes Campaign.

Report od švédské Fair Action zpracovává téma odpadu v módě, od produkce po vyhození a zkoumá 6 velkých švédských módních firem a jejich transparentnost v nakládání s odpadem.

Většina velkých oděvních firem si stanovila dekarbonizační cíle, ovšem: žádná z jejich politik nepočítá s transformací spravedlivou. Naopak, tlak a náklady omezování emisí se posouvá níže v dodavatelském řetězci, na dodavatele a pracující.