Žhavé & netrendy #5

Aktivistka Myo Myo Aye zatčena, společně s dcerou a dalšímu deseti lidmi ze Solidarity Trade Union of Myanmar

S velkými obavami přinášíme zprávu o tom, že myanmarská aktivistka Myo Myo Aye byla na konci července zatčena. Zatčení proběhlo za otřesných okolností, kdy úřady donutily jejího syna aby si klekl, a zasahující mu namířili zbraně na hlavu. Současně úřady provedly razii v kanceláři STUM (Solidarity Trade Union of Myanmar) – asi tucet lidí v civilním oblečení násilím vniklo do kanceláře a zabavilo notebooky a mobilní telefony. Dcera aktivistky, Chue Thwel, krátce zmínila na sociálních médiích co se děje a následně byla, společně s dalšími třemi zaměstnanci a zaměstnankyněmi STUM zatčena. Úřady také uzavřely a zapečetily všechny tři kanceláře STUM.

K dnešnímu dni nevíme, kde jsou lidskoprávní aktivistka Myo Myo Aye, její dcera a další zadržení nelegálně drženi, ani důvody jejich zadržení. Víme, ovšem, že se jedná o pokračování politického pronásledování, kterému čelí Myo Myo Aye kvůli své činnosti v odborové organizaci a v oblasti lidských práv. Obáváme se, že zadržení mohou být ve výslechovém centru v Shwe Pyi Thar, které je známé používáním mučení a ponižujícího zacházení. Myo Myo Aye také naléhavě potřebuje přístup ke svým pravidelným lékům. Není však možné jí tyto léky doručit, a proto se obáváme o její zdraví a bezpečnost, stejně jako o zdraví a bezpečnost ostatních zadržených.

Zpráva Vysokého komisaře OSN pro lidská práva zveřejněná letos v květnu zdůraznila, že „podle důvěryhodných zdrojů bylo k 31. březnu 2025 […] zatčeno přibližně 28 961 [civilistů], 22 165 z nich zůstalo ve vazbě a 172 bylo odsouzeno k smrti vojenskými soudy, které nezajišťují dodržování soudních záruk a práva na spravedlivý proces.“ Zvláštní zpravodaj pro lidská práva opakovaně vyjádřil obavy o bezpečnost obhájců lidských práv v této zemi.

Odškrtnutí políček, podvádění zaměstnanců: Jak firmy, které provádějí sociální audity, pomáhají porušovat pracovní práva

Americká organizace Partners for Dignity & Rights vydala v červnu zprávu Checking Boxes, Cheating Workers: How Social Audit Firms are Complicit in Labor Rights Abuses. Tato zpráva vychází ze stávajících výzkumů a dokazuje, že společnosti provádějící sociální audity nejenže nechrání pracovníky, ale také aktivně podkopávají jejich práva a podporují snahy firem vyhnout se odpovědnosti. Zpráva zkoumá roli společností provádějících sociální audity prostřednictvím tří případových studií: Hulu Garment v Kambodži a Hong Seng Knitting a V.K. Garment v Thajsku. Všechny tři se týkají nevyplacených mezd a odstupného v počátečním období pandemie COVID-19 v roce 2020. Každá případová studie obsahuje shrnutí některých klíčových případů z historie auditní společnosti v průběhu let a napříč odvětvími, které odhalují témata přesahující více odvětví a geografických oblastí.

Boj o odstupné pokračuje i v Thajsku

V Bangkoku se sešli globální a místní odboroví předáci, aby upozornili na případ krádeže mezd v hodnotě 7,6 milionu dolarů. Spor sahá až do roku 2020, kdy byla uzavřena společnost Body Fashion Limited, která provozovala dvě továrny v Thajsku. Více než 900 pracujících zůstalo bez zákonem stanoveného odstupného, což potvrdily thajské soudy. Majitel továrny, malajský magnát Robert Ng, zůstává na svobodě a nadále působí v tomto odvětví; pracující, z nichž mnozí pracovali v továrně více než deset let, nedostali ani korunu odstupného.

Thajské i mezinárodní organizace požadují, aby majitel továrny, stejně jako evropské a americké oděvní značky, které od společnosti odebíraly zboží, zaplatili pracujícím to, co jim dluží. Konkrétně se jedná o rakouskou společnost Huber Holding (vlastník značek Hanro, HOM, Huber Bodywear a Skiny), švýcarskou společnost Triumph a americké značky Lane Bryant a Victoria’s Secret. Podívejte se na záznam srpnové tiskové konference, kde vystoupili i pracující, aby o své zoufalé situaci podali svědectví.

Protest před firmou Huber ve Vídni, foto: archiv CCC.

Nový výzkum o Shein: je o tolik odlišný od jiných řetězců?

Organizace ActionAid France a China Labor Watch zveřejnily výzkum „Mode jetable, exploitation durable: l’exemple Shein“ (Jednorázová móda, trvalé vykořisťování: příklad Shein). Zpráva vychází z dvouletého terénního výzkumu v čínském Kantonu a opět upozorňuje na extrémní pracovní podmínky, které se skrývají za ultra flexibilním dodavatelským řetězcem Shein: mzda podle počtu kusů, extrémní pracovní doba, diskriminace na základě pohlaví, nebezpečné dílny atd. Výzkum tvrdí, že „ultra rychlá móda“ neexistuje; v celém oděvním průmyslu se jedná o stejný model, který odměňuje rychlost, objem a snižování nákladů na úkor lidských práv a ochrany životního prostředí. Shein tak není výjimkou, ale spíše příznakem tohoto systému. V době, kdy se Francie chystá přijmout zákon zaměřený konkrétně na regulaci Shein a Temu, ActionAid France varuje, že tento přístup pouze legitimizuje zbytek odvětví a že zákon, který ignoruje lidské náklady spojené s nadprodukcí, je odsouzen k neúspěchu.

Americká cla: chaos, panika a zoufalství

V dubnu 2025 zavedly Spojené státy rozsáhlá cla na dovoz. Ačkoli na to rychle navázalo jejich 90denní pozastavení, je zřejmé, že i oděvní sektor bude čelit zvýšené nejistotě a nákladům. V návaznosti oslovila organizace Business & Human Rights Resource Centre 25 nejvýznamnějších značek dovážejících oděvy do USA, jak hodlají reagovat na cla a jak to ovlivní pracující. Žádná ze značek nedokázala odpovědět na jednoduchou sadu otázek. Není se čemu divit – vyjednávání Trumpovy vlády pod hrozbou extrémní výše cel uvedly oděvní průmysl do stavu nejistoty. Ať už byla výsledná úroveň cel jakákoliv, zoufalství pracujících bylo (a je) citelné.

Například v Kambodži, kde vládne napjatá atmosféra kvůli vyhrocenému sporu o hranice s Thajskem. V této situaci ohlásila vláda Donalda Trumpa uvalení 36% cla od 1. srpna (původní návrh byl 49 %). Taková výše by ohrozila stovky tisíc pracovních míst, zejména v oděvním a obuvnickém průmyslu – odvětví, které podle OSN zaměstnává milion lidí, převážně žen, a je základem formální ekonomiky země. Zpráva uvedla Kambodžu do paniky. Nakonec byla cla uvalena ve výši 19 %, za co hlavní obchodní vyjednavač Kambodže Sun Chanthol Donaldu Trumpovi poděkoval.

V podobném stavu nejistoty a chaosu bylo vícero zemí. Například i oděvní továrna v Lesothu, která vyráběla golfová trička značky Trump, ještě na konci července nevěděla, jestli kvůli vysokým clům od srpna nezavře – Trumpova vláda je navrhla v nejvyšší sazbě 50 %. Zprávy v médiích mluvily o konci oděvního průmyslu v Lesothě a stát vyhlásil stav nouze. Ačkoliv ve výsledku byly cla zavedena ve výši 15 %, mnoho škod již bylo napácháno.

O malých prodejcích na Amazonu

Nový výzkum od britské organizace Labour Behind the Label sledoval tři produkty prodávané menšími značkami na Amazonu, až do továren v Pákistánu. Podmínky zde byly zvláště tristní – pracující nedostávali ani minimální mzdu, pracovali extrémní nadčasy, bez smluv, výplatní pásky nebo sociálního pojištění. Ačkoli se jedná o malý vzorek, u těchto tří produktů se ukázaly výrazně horší podmínky než u větších továren. Anna Bryher z LBL k tomu říká: „Vytváříme beztrestnost pro malé módní značky, které nemají žádné zásady a mají skryté dodavatele. Ale v jistém smyslu to neklademe na vrub prodejcům. Faktem je, že Amazon záměrně vytvořil obchodní model, který toto riziko vytváří, ale neřeší ho.“

Co se děje s použitým oblečením?

Recyklování použitého textilu – i od nás – se stává významnou součástí průmyslu v Indii. Dokument od AL Jazeery odhaluje temnou stránku naší posedlosti rychlou módou a ukazuje její dopad na životní prostředí a pracující, kteří se recyklaci věnují. Můžeme se pak zamýšlet třeba nad tím, jestli to je to recyklování, které nám značky slibují.

Britská firma NEXT trestá odborově organizované zaměstnance

Britská firma NEXT v květnu ze dne na den zavřela svou výrobní továrnu na Srí Lance a nechala tak najednou 1400 zaměstnanců bez práce. Zprávu zaměstnancům oznámila textovými zprávami. Jako důvody firma uvedla zvyšující se provozní náklady, přitom letos ohlásila odhady meziročního zisku, který má být o 1 miliardu liber větší. Firma před uzavřením neupozornila ani Ministerstvo práce, ani Ministerstvo průmyslu, ani odbory, čímž porušila jak zákon, tak kolektivní dohodu, ve které stojí, že rozhodnutí tohoto typu musí být s odbory konzultována. Odbory už podaly stížnost a budou požadovat alespoň odstupné. Firma v oblasti vlastní ještě další dvě továrny, tato jediná však byla vysoce odborově organizována a také jako jediná uzavřena. Firma tak vysílá zprávu, že pokud pracující bojují za své vlastní pracovní práva a důstojné podmínky, hrozí jim ztráta zaměstnání. Více o případu zde. Tento případ však není ojedinělý a ukazuje na nastupující trend.

Přepracováni a nezaplacení: o výrobě džínů v Pákistánu

Na pracovní podmínky při výrobě džínových produktů se soustředí nový výzkum organizace Arisa. Název Přepracováni a nezaplacení (Overworked and Underpaid) je vypovídající. Pracující v Pákistánu čelí nadměrné pracovní době, krádežím mezd a mzdám na hranici chudoby. Většina pracujících uvedla, že přesčasy jsou povinné a neplacené. Odmítnutí přesčasů často vedlo k výhrůžkám, obtěžování, snížení mzdy nebo propuštění. Z těchto továren odebírají oděvy známé mezinárodní značky, včetně Bestseller, Boohoo, C&A, Gap, H&M, Inditex, Kontoor Brands, Levi Strauss, Mango, Next a Primark.

Značky musí jednat v případu zavražděného odboráře

V červnu uběhly dva roky od smrti Bangladéšského odboráře Shahidula Islama, který byl zavražděn za svou odvážnou odborovou činnost. Za uplynulé dva roky přispěly na odškodnění jeho rodiny pouze tři značky spojené s továrnou, kde hájil práva pracovníků, a pokryly tak pouze 11 % potřebné částky. Více o případu a o značkách, které do fondu odmítají přispět, zde.

Země výroby oblečení mezi nejhoršími zeměmi pro pracující

Mezinárodní odborová konfederace (International Trade Union Confederation, ITUC) nedávno publikovala Global Rights Index report pro rok 2025. Report poukazuje na závažný úpadek základních svobod, jako je svoboda projevu, právo na shromažďování, kolektivní vyjednávání a právo na stávku. Podle zprávy patří Bangladéš, Myanmar, Filipíny a Turecko (tradiční země výroby oblečení) mezi 10 nejhorších zemí pro pracující v roce 2025. Index a úplnou zprávu za rok 2025 naleznete zde.

… A další potlačování odborů. Studentská solidarita s pracujícími na Filipínách

Zaměstnankyně společnosti Omega-Piglas protestují proti rozhodnutím o zrušení odborů v továrně dodavatele společnosti Lululemon. Foto: My TV Cebu.

V červnu uspořádala studentská organizace organizace Students for International Labor Solidarity Globální akční den na podporu pracujících v továrně Metrowear na Filipínách, kteří čelí potlačování odborů. Továrna vyrábí oblečení pro kanadskou značku Lululemon, která prodává legíny a další oblečení na sport. Vedení společnosti Metrowear odmítlo uznat demokraticky zvolený odborový svaz OMEGA–PIGLAS, který byl založen v reakci na velmi nepřátelské prostředí charakterizované zastrašováním, finanční nestabilitou a odvetnými opatřeními proti těm, kteří se ozývají. Společnost Metrowear opakovaně bránila procesu kolektivního vyjednávání a navíc propustila 5 odborových vedoucích. Nedávno továrna oznámila dočasné tříměsíční uzavření, čímž 1800 pracovníků zůstalo bez mzdy, což pracovníci považují za odvetné opatření proti odborům. Více o případu např. zde.

Utkáno v potu: Nový dokument o pracovních podmínkách v Pákistánu

Pákistánská organizace The Labour Education Foundation v červnu vydala krátký dokumentární film Woven in Sweat – The Human Cost of Fast Fashion. Tento dokumentární film poukazuje na drsnou realitu, s níž se potýkají pracovníci v oděvním průmyslu v Pákistánu, včetně nedodržování zákonné minimální mzdy, nadměrné pracovní doby a neplacených přesčasů, potlačování práv odborů a svobody sdružování, obtěžování a nebezpečných pracovních podmínek.