Žhavé & netrendy #2

Laciný luxus: Gucci a Dior nechtějí platit ani minimální mzdu 

Přepychové zboží nevzniká v luxusních podmínkách. Letos vyšetřování italských úřadů odhalilo otrocké podmínky v továrně vyrábějící kabelky a doplňky pro Dior. A více než 150 dělnic a dělníků pracujících v oděvní továrně v Rumunsku se ocitlo v tíživé životní situaci potom, co bez varování přišli v roce 2023 o práci. Továrna vyráběla oblečení pro luxusní značky Gucci, Dior a Tod’s. Když se v roce 2023 zvedla zákonná minimální mzda, značky odmítly zaplatit a bez varování přestaly firmě zadávat objednávky. Přesunuly výrobu jinam, což je v oděvním průmyslu běžná praxe, a továrna tak byla donucena výrobu ukončit.

 

Dokument Al Jazeery o případu Montblanc v Pratu (Itálie)

Luxusní značky pranýřuje i nový dokument televize Al Jazeera. V Campi Bisenzio (Florencie) společnost Montblanc zavedla represivní relokační systém. Hlavní břemeno nesli pracovníci v dodavatelském řetězci, kteří byli nejprve vykořisťováni a poté náhle propuštěni jen proto, že požadovali právo pracovat osm hodin denně po pět dní v týdnu. To dokazuje dokumentární film „Designer Sweatshop“, vydaný 21. listopadu na Al Jazeera (k dispozici online na kanálu YouTube Al Jazeera). Díky důkladnému tajnému vyšetřování se oběma novinářům podařilo proniknout do subdodavatelských společností. Odhalili mechanismy, které umožňují luxusním značkám jako Marni, Gucci, Dior či Montblanc minimalizovat výrobní náklady na úkor pracovníků. Pracující v podniku Z Production a Eurotaglio, čínského dodavatele a subdodavatele Montblanc poblíž Florencie, museli snášet vyčerpávající směny v délce dvanácti až čtrnácti hodin a mzdu nepřesahující tři eura za hodinu. A to i přes to, že kabelky – výsledný produkt jejich práce – se prodávají za 1 500 euro.

 

Jak experimentovat v odborech

Odbory po celém světě čelí řadě výzev, které destabilizují tradiční struktury, postupy a strategie. Nová studie od ETUI představuje nové přístupy v reakci na tyto nové výzvy na konkrétních příkladech z praxe, jako jsou zakázková ekonomika (z angl. gig economy), klimatická krize nebo používání dat.

 

Případ Leicesteru aneb porušování pracovních práv i v nejstarší demokracii světa

Oděvní průmysl v Leicesteru představuje paradox: přestože se nachází ve vyspělé zemi, porušování pracovních práv přetrvává. Podcastová mini-série zkoumá, jak je to možné a co může zmoci legislativa.

 

Nová minimální mzda v Kambodži a pomsta vlády za kritiku

Kambodžská Národní rada pro minimální mzdu v září oznámila novou oficiální výši minimální měsíční mzdy pro pracující v textilním, oděvním a obuvnickém průmyslu. Pro rok 2025 je to 208 USD, což je zvýšení o 4 USD (1,9 %). Pracující v oděvním průmyslu k tomu říkají: „Jíme jenom tolik, abychom přežili.”

Kambodžská vláda zatím pokračuje ve svém tažení proti kritickým hlasům. Organizace bojující za práva pracujících CENTRAL je podrobována extenzivnímu auditu od Národní auditní autority, který byl spuštěn jako odezva na jejich report o přístupu k právu na sdružování v programu Better Factories Cambodia. Jedná se o společný program mezi Mezinárodní organizací práce a Mezinárodní finanční korporací (patří pod Světovou banku, které jsme poslali otevřený dopis podepsaný 162 organizacemi).

 

Bangladéš: Vězení za požadavek důstojnějších mezd

V listopadu 2023 se tisíce lidí v Bangladéši vydaly do ulic, aby požadovali zvýšení minimální mzdy. 4 lidé zemřeli, 131 jih bylo zatčeno a  40 000 stále hrozí zatčení, a to na základě převážně nepodložených a neadresných trestních případů. Clean Clothes Campaign sleduje, jak jsou značky komplici těchto represí.

 

S oděvními pracujícími počítáme!

Velkou mezerou v informacích o oděvním průmyslu, jak pro občanskou společnost, tak pro tvůrce politik, je nedostatek spolehlivých údajů o zaměstnanosti v celém odvětví. Uvádějí se odhady s rozsahem od 40 až po 70 miliónů lidí. Bez toho, abychom přesněji věděli, kolik lidí pracuje v odvětví, kde a na jakých pozicích, nebude možné navrhnout účinnou legislativu k spravedlivé transformaci odvětví. Riziko nezamýšlených důsledků tak bude nepřijatelně vysoké. Nová unikátní publikace se snaží tyto mezery zaplnit.

 

Trendy v Pákistánu

Věděli jste, že Pákistán je čistý dovozce bavlny, nikoliv vývozce? A že Holandsko je třetí největší dovozce oděvů vyrobených v Pákistánu? Oděvní průmysl je jedním z nejdůležitějších pákistánských odvětví. Zaměstnává 15 milionů lidí a generuje 60 % výnosů z celkového exportu. Nová publikace shrnuje nejdůležitější údaje a ukazuje, jak se Pákistán dal na cestu směrem k produkci s vyšší přidanou hodnotou a začal se orientovat na západní trhy.  

 

Proti vedru kolektivním vyjednáváním!

Nový výzkum popisuje, jak ti pracující, kteří se organizují v odborech, pracují o 74 % méně minut při nebezpečně vysokých teplotách těla. Výzkum od Laurie Parsons z Royal Holloway University a ve spolupráci se Solidarity Center Cambodia uvádí, že nejúčinnější obranou pracovníků a pracovnic proti tepelnému stresu je právě kolektivní vyjednávání vhodných pracovních podmínek.