Výroba se přesouvá do Myanmaru. Firmy těží z levné pracovní síly a dětské práce

S tlakem na neustálé snižování ceny zboží a zvyšujícími se náklady na výrobu v Číně přesouvá celá řada společností, mezi nimi i známé oděvní značky jako H&M, C&A a Primark, část svojí výroby do Myanmaru (dříve Barma). Je mezi nimi i česká firma Hudy. Dělníci a dělnice v továrnách dostávají velmi nízké mzdy a potýkají se i s dalšími problémy jako jsou nucené přesčasy, extrémně dlouhá pracovní doba či nebezpečné pracovní prostředí. Běžná je i dětská práce. Vyplývá to z výzkumu nizozemské organizace SOMO, který v ČR dnes zveřejnila organizace NaZemi.

Myanmar se stal pro oděvní společnosti díky svojí levné pracovní síle a příznivým obchodním podmínkám velmi atraktivní. Výrobu sem přesouvají například čínští i korejští majitelé továren, od kterých evropské firmy zboží odebírají. Nejčastějšími zaměstnanci a zaměstnankyněmi v továrnách jsou chudí obyvatelé venkova, kteří přišli do města za prací. Často však končí v chudinských čtvrtích, kde žijí bez elektřiny a tekoucí vody. Lepší bydlení si nemohou dovolit, protože státem stanovená minimální mzda je v Myanmaru pouze 3 600 kyatů (přibližně 66 korun) na den a v továrnách nedostanou více. Jsou nuceni pracovat jedenáct hodin denně šest dní v týdnu. V továrně z níž odebírá zboží i česká firma Hudy, dělníci a dělnice dokonce uváděli, že pracují 68 hodin týdně a k přesčasům jsou nuceni pod pohrůžkou srážek z platu či propuštění. Ve čtyřech z 12 sledovaných továren se jednalo o přesčasy neplacené.

Výzkumníci rovněž zjistili, že v sedmi továrnách pracují děti mladší 15 let. Dětská práce v Myanmaru je běžná. Tamní zákony povolují dětskou práci od 13 let. Do 15 let mohou děti pracovat čtyři hodiny denně, po té i více. Počet „povolených“ hodin a leckde i hranice 13 let byly však v továrnách překročeny. Myanmar ratifikoval v roce 2013 jednu ze základních úmluv Mezinárodní organizace práce č. 182 o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce. Další základní úmluvu č. 138 o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání stále ještě neratifikoval.

Jako problematický se ukázal také technický stav budov, přístup k pitné vodě či únikovým východům. „V továrně je příliš horko, ventilace nefunguje. Nemáme dostatek čisté pitné vody a často máme velkou žízeň. Láhev vody nám vedení dá jen v případě, že v továrně jsou zákazníci,“  uvedla dělnice z továrny, která šije pro značky jako H&M či C&A. Problémy s dostupností čisté pitné vody přiznali i dělníci a dělnice z továrny v Bago Industrial Zone, kde se vyrábí zboží mj. pro českou firmu Hudy. Stejní dělníci a dělnice hovořili i o problémech s odchodem na toaletu: „Zaznamenávají si, jak často a jak dlouho jsme na WC a pak nám řeknou, že nám strhnou část platu, pokud budeme chodit často.“

Pracující mají jen velmi málo možností situaci změnit, neboť nezávislé odbory v Myanmaru v podstatě neexistují. Vliv na výše uvedené má rovněž tamní politická a socioekonomická situace, která je velmi nestabilní.  „Zákony nejsou v Myanmaru dodržovány. Armáda  si udržuje stále velký vliv. Představitelé občanské společnosti a odborů dostali více prostoru k vlastní činnosti teprve v roce 2012,“  uvedla k tomu výzkumnice z organizace SOMO Pauline Overeem.

„Riziko porušování lidských i pracovních práv je v Myanmaru velmi vysoké. Firmy, které zde vyrábí, by tato rizika měla reflektovat a společně s dodavateli zvažovat, jak je odstraňovat, popřípadě jim předcházet. To se v současnosti bohužel spíše neděje, a proto je možné řadu firem označit za velmi neodpovědné,“ doplnil k výsledkům výzkumu Petr Mareš z organizace NaZemi, která výzkum v České republice ve spolupráci s nizozemskou organizací SOMO zveřejnila.

Výzkum probíhal od února do června 2016 formou dotazníkového šetření a rozhovorů s 403 dělníky a dělnicemi z 12 továren v oblastech Yangon, Bago a Pathein. Osm ze sledovaných továren má zahraniční vlastníky. Na výzkumu se podílely tamní neziskové organizace Action Labor Rights (ALR) and Labour Rights Defenders and Promoters (LRDP).

youtube://v/YApRFeqHzTA

 

Tuto tiskovou zprávu si můžete ve formátu .doc stáhnout zde.

Výzkum v původním anglickém znění naleznete tady.