Už dva ročníky Generace symbiocén za námi! – rozhovor na Radio Prague International

Máme za sebou druhý ročník vzdělávacího programu Generace symbiocén pro mladé lidi. V dubnu o nás a o programu vyšel článek na Radio Prague International. Přinášíme jeho překlad a slavíme, co všechno jsme se za 2 roky naučili!

„Chceme dát nové generaci klíč k vytvoření jiného modelu společnosti”

22/04/2024 Radio Prague International

22. duben je podle OSN Mezinárodní den Země a tento den bývá věnovaný zvyšování povědomí veřejnosti o biodiverzitě a životním prostředí. Radio Prague International vám chce představit Generaci symbiocén (GS), originální vzdělávací program, který s tématem životního prostředí nečeká pouze na dny stanovené OSN. Tento program zaměřený na řešení klimatické krize vznikl před dvěma lety pod vedením Zuzany a jejích kolegyň z nevládní organizace Nazemi. V kostce: šest víkendů v roce se na různých místech České republiky schází skupina asi dvaceti mladých lidí, aby přemýšleli o tom, jak vytvořit udržitelnou společnost a učili se dovednosti k tomu potřebné. Program je postaven na originálním vzdělávacím přístupu, který je protikladem tradičního vzdělávacího systému postaveném na frontálním předávání informací. Tento program lehce připomínající skaut nastiňuje radikálně odlišný model společnosti, která by odolala výzvám klimatické krize.

„Nechceme nabízet jen „snadná“ řešení, protože klimatická krize je komplexní problém, který si zaslouží stejně komplexní řešení.“ Těmito slovy představuje GS Tereza, jedna ze tří žen, se kterými se dnes v pátek ráno setkáváme u šálku kávy na Masarykově univerzitě v Brně. Je to vhodná sestava: Zuzana i Tereza jsou obě lektorky v ekologické nevládní organizaci Nazemi, která program zastřešuje, zatímco Jasna, jedna z osmnácti účastnic, zde studuje magisterské studium.

Zuzana vysvětluje, že komplexní řešení, o němž mluví Tereza, je v názvu programu:

„Název tohoto programu představuje to, co chceme vytvořit, ale také to, čím jsme. Naším východiskem je, že doba antropocénu, ve které žijeme a která se točí kolem lidských aktivit, se zjevně hroutí. Není možné takto dále žít, a proto je náš projekt založen na přesvědčení, že svět zítřka musí být založen na modelu společnosti, který bude v symbióze s přírodou – symbiocénu – ve kterém nepřekračujeme limity naší planety.”

„Tento program je navíc zaměřen na skupinu lidí ve věku 17 až 23 let, odtud pojem generace v názvu. Chceme dát nové generaci nástroje, které jim umožní vytvářet jiný model společnosti.”

GS ve skutečnosti přebírá koncept symbiocénu, vymyšlený australským filozofem Glennem Albrechtem, který tímto termínem označuje novou geologickou éru, v níž by stopa člověka byla omezena na minimum a kde by bylo možné společné soužití všech druhů. Podle filozofova přemýšlení je „generace symbiocénu“ generací, která nás provede přechodem do této nové éry. Za tímto účelem Albrecht navrhuje, aby naše emoce dostaly ústřední místo v našem vztahu ke světu, protože, jak dnes vidíme, vědecké důkazy klimatické krize, které oslovují pouze náš rozum, k mobilizaci nestačí.

Alternativní vzdělávací model, který dává prostor emocím a zaměřuje se na praktické uplatnění

Program GS se odchyluje od tradičních výukových metod a jeho lektorky jsou přesvědčeny, že takové vzdělávání je klíčem ke změně mentality:

„Věříme, že tradiční vzdělávání má ve své současné podobě mnoho omezení. Chceme zavést systém, který ponechává více prostoru pro participaci s lepší rovnováhou mezi učiteli a studenty.” 

„V rámci našeho programu klademe důraz i na ucelenější formu vzdělávání. To znamená krom přemýšlení dávat prostor při učení více intuici, emocím a tělu. To je také to, co nazýváme přístupem hlava-srdce-ruce. Ten je zásadní, protože nám pomáhá uvědomit si, že jsme nedílnou součástí prostředí kolem nás a že se o něj musíme starat.”

„Změna způsobu, jakým vzděláváme budoucí generace, je prvním krokem ke změně společnosti. Právě tím, že učíme budoucí generace pečovat o sebe navzájem a o svět kolem sebe, můžeme skutečně uspět při vytváření nové společnosti, která by se těmito principy mohla řídit.”

Zuzana, Tereza a ostatní lektoři staví jak na praxi, tak teorii a vždy dbají na to, aby mohly zaznít zkušenosti všech. Peer výuka je skutečně jednou ze silných stránek programu, podobně jako kontakt s přírodou, který je umožněn díky výběru míst ke konání prodloužených, čtyřdenních víkendových seminářů. Hlavní myšlenkou je především to, že účastníci mohou uplatnit to, co se naučili, ve svém každodenním životě. A to je podmínka pro dosažení hluboké a trvalé změny ve společnosti. Ačkoliv to zní ambiciózně, program, jak se zdá, přináší ovoce, protože Jasna, jedna z účastnic, se svěřuje, že „tento program pro ni byl skutečně transformační“:

„Ve všech vzdělávacích institucích, kterými jsem prošla, jsem musela rozvíjet své myšlení, ale nikdy jsem nebyla povzbuzována k tomu, abych přikládala důležitost svým emocím, a to mi chybělo. Tento nový přístup mi umožňuje lépe si uvědomovat, co cítím, a lépe komunikovat s ostatními. Také jsem si uvědomila jak moje činy mohou ovlivnit systém, ve kterém žijeme. Shrnuto a podtrženo, mám přesnější představu o světě a svém místě v něm, a to si myslím, že je na tomto programu jedinečné.”

Konkrétně je šest víkendů strukturováno kolem tří hlavních témat, která následují tuto logiku: první část programu je jakýmsi inventářem klimatické krize, který se zaměřuje zejména na pochopení kořenů problému; druhá část zve účastníky, aby si na základě této analýzy představili jiný svět, zatímco třetí fáze je věnována metodám nezbytným k realizaci této změny. Zuzana a Tereza zvláště trvají na potřebě zasadit environmentální krizi do globálnějšího kontextu, protože na oficiálních místech je toto téma často řešeno izolovaně.

 

Zuzana a Tereza mají jako lektorky vzdělávací organizace NaZemi tu výhodu, že mají solidní zkušenosti v oblasti environmentálního vzdělávání a na příbuzná témata pravidelně vedou workshopy na školách. NaZemi se věnuje problematice vzdělávání o globálních tématech, odpovědné spotřebě, sídlí v Brně a lektorkám umožňuje nejen přístup k řadě vzdělávacích zdrojů, ale také získání finančních prostředků od Státního fondu životního prostředí a Transatlantic Foundation.

Profily účastnictva

Pokud jde o účast, podmínkou je věk mezi 17 a 24 lety, což je věková hranice „důležitá pro podporu sdílení a dobrého porozumění ve skupině“. Lektorky se snaží při výběru kandidátů podněcovat určitou různorodost profilů, i když zatím se nejčastěji hlásí mladé ženy, které už jsou v ochraně klimatu více či méně aktivní. V každém případě se zdá, že skupinová dynamika funguje pěkně, protože když nás Jasna opustí, je to proto, že si jde užít volný víkend ve společnosti ostatních lidí z programu.

https://generacesymbiocen.cz/

Autorka: Mathilda Dutel