Může být i oblečení fér?

Zprávy o zborcených textilních továrnách, tunách chemikálií a otřesných poměrech v oděvním průmyslu jistě vzbuzují v nejednom módním fanouškovi spousty otázek. Nedá se oblečení vyrábět v lepších podmínkách? Jde sehnat oděvy odpovídající principům fair trade? A má sledování původu věcí v mém šatníku vůbec cenu?

Podobné otázky se draly do hlavy i mně, a to tak silně, že jsem se rozhodla se na problematiku výroby oděvů podívat trochu víc zblízka. Jako studentka oboru mezinárodní humanitární a sociální práce jsem v loňském roce vyrazila na školní praxi do bangladéšské organizace Thanapara Swallows Development Society, která se k zásadám fair trade hlásí. Organizace zaměstnává více než 300 zaměstnanců, především žen. Téměř dvě stovky z nich pracují právě v oděvní dílně, dějišti kouzelného procesu přeměny klubíčka bavlněných nití v nádherné kousky oblečení pro místní trh i vývoz. Výroba probíhá ručně s využitím strojů, které bychom hledali spíše ve skanzenu. Dřevěné stavy, oheň doutnající pod kotly s barvou a šlapací šicí stroje ale nic nemění na preciznosti a kvalitě výrobků produkovaných například pro prestižní britskou značku People Tree nebo japonskou Fair Trade Company.

Organizaci jsme zastihli právě během snahy o zapojení do tzv. Guarantee systému Světové fairtradové organizace (WFTO). Guarantee systém je teprve rok starou novinkou v systému certifikace založenou na pravidelném monitoringu ostatními organizacemi, vlastními zaměstnanci i zákazníky. Jedním z našich úkolů v organizaci bylo mapovat dodržování pravidel a doporučení. S týdenní pravidelností jsme tedy sledovali budování ekologického systému čištění vody, označování únikových východů či školení zaměstnanců o jejich právech. Krátce po našem odjezdu, v listopadu 2013, se organizace skutečně stala součástí Guarantee systému a své výrobky hrdě zdobí známkou WFTO. Pro mnoho lidí je fair trade synonymem právě pro některou z možných známek. Ne každá organizace hlásící se k zásadám spravedlivého obchodu však musí mít nějaký certifikát či známku. Stejně jako každá certifikace, i známka Fair Trade je spojena s poplatky ze strany žadatele, s dlouhým administrativním procesem a dalšími nároky, které si malá družstva v tzv. rozvojových zemích často nemohou dovolit naplnit. To platí v oblasti textilní výroby, kde nemá certifikace zboží takovou tradici, dvojnásob.

Spravedlivé podmínky výroby a jednání se zaměstnanci totiž nejsou otázkou značky, nýbrž přístupu k podnikání. I přesto, že pracovní podmínky jsou s našimi standardy nesrovnatelné, výrazy jako Rovnost mužů a žen nebo Spravedlivá mzda mají v kontextu Bangladéše nesrovnatelně jiný význam než u nás, situace ve výrobě se neustále zlepšuje. Příčinou je především partnerský přístup vedení k zaměstnancům organizace. Ti nejsou vnímáni jen jako výrobní síla, ale jako partneři disponující vlastními právy. Celá organizace funguje jako neziskové družstvo. Ze zisků z prodeje je tvořen zaměstnanecký fond, z něhož jsou vypláceny důchody a podpora v době nemoci, ale také dotovány sociální a rozvojové projekty. S podporou výdělků oděvní dílny i peněz od zahraničních partnerů tak organizace provozuje například školu, školku či zdravotnické středisko. Největším přínosem pro celou komunitu však zůstává nabídka pracovních míst přímo v dílně. Thanapara Swallows je ve vesnici ukryté v zákrutu Gangy poblíž hranic s Indií bezkonkurenčně největší zaměstnavatelem. Zároveň nabízí pracovní příležitosti venkovským ženám, pro něž je placená práce v kontextu tradiční islámské společnosti spíše výjimkou.

V organizaci Thanapara Swallows jsem strávila téměř tři měsíce. Dennodenně jsem sledovala a dokumentovala jednotlivé projekty organizace, pomáhala s propagací a žasla nad výrobou v oděvní dílně. Zároveň jsem atmosféru a získávala dojem, že je ten fair trade přece úplně jednoduchý. Díky návštěvě Thanapary jsem si uvědomila, že žádná země není tak daleko, aby se odtud nedal poslat balík do Česka, a zároveň že fair trade může být skutečně cestou ke změně životů konkrétních lidí v rozvojových zemích. Když jsem se pak z tříměsíční návštěvy této organizace vracela, vyměnila jsem téměř všechny osobní věci za několik šátků a tašek vyrobených na místě. Ty se pak staly základem e-shopu TukTuki nabízející fair trade módu a doplňky, který během roku vznikl a nedávno začal dobývat český internet. Na rozdíl od mnoha obchodníků s fair trade zbožím spolupracuje TukTuki přímo se samotnými výrobci. Přímou spoluprací s producenty v tzv. rozvojových zemích a dovozem bez využití prostředníků se tak snažím maximalizovat podíl zisku připadající producentům i podíl produkce odehrávající se přímo v tzv. rozvojových zemích.

Výrobky z organizace Thanapara Swallows i dalších čtyř fair trade družstev najdete na www.tuktuki.cz. Obchůdek můžete sledovat také na www.facebook.com/feroveodevy.