Malé nahlédnutí do podmínek pěstování bavlny

Sundejte ze sebe všechno oblečení z bavlny. Moc toho na sobě mít nebudete. Jak se ale bavlník vlastně pěstuje a jak můžeme jako spotřebitelé podpořit jeho udržitelnější produkci?

 

Ve světě pěstuje bavlnu 30 milionů farmářů v 65 zemích světa, v oblastech s dostatkem tepla a dešťů, především v Indii a Číně, Spojených státech amerických, západní Africe, Brazílii nebo Uzbekistánu. Při pěstování a sklízení bavlny bývá využívána nucená a dětská práce, mohutně se používají pesticidy, často chybí pracovní ochranné pomůcky. 

Bavlna potřebuje spoustu tepla a vody, její konvenční pěstování škodí lidem i životnímu prostředí. Bavlníky ve světě zabírají 2,4 % obdělávané půdy, ale při jejím pěstování se spotřebovává ze všech zemědělských komodit nejvíce pesticidů a velké množství umělých hnojiv a defoliantů. 

Indie je s Čínou největší producentskou zemí. V Indii žije 16 milionů pěstitelů bavlny. Většinou nemají prostředky pro instalaci zavlažovacích systémů, spoléhají se proto na období dešťů. K orání půdy jich 80 % stále využívá býky. Po orbě farmáři sázejí semena, bavlna kvete měsíc po vysetí. Z květu později vyraší plod a ten následně praskne a objeví se bílá nadýchaná vlákna bavlníku. Konečně po 6 měsících od zasetí je možné bavlnu sklízet, což je náročná ruční práce. Bavlna se pak třídí a pomocí strojů se vyzrňováním oddělují nadýchaná vlákna ze semen. Pak se opět ručně třídí, následně se spřádáním vlákna stáčí do příze. Na obřích tkalcovských stavech se vlákno tká do látky, následuje barvení, stříhání a šití  finálního bavlněného produktu, pak žehlení a balení. 

Foto: Jankie, Flickr

Bavlna je většinou pěstována, ošetřována a sklízena ručně. Jedná se o náročnou práci prováděnou na horkém slunci. V Indii obhospodařují farmáři v průměru 2 hektary půdy, což je přibližně velikost fotbalového hřiště. Půda zde není vhodná pro pěstování jiné plodiny, farmáři jsou tedy na pěstování bavlny závislí. Jsou chudí a nemají úspory, musí proto přijmout výkupní cenu, kterou jim zprostředkovatel nabídne. Jejich příjem je tak velmi nestabilní. Je pro ně obtížné vyjít s penězi a pokrýt potřeby rodiny. Pěstování bavlny je velmi rizikové, farmáři často propadají dluhům a řeší svou situaci i sebevraždami. 

Třetí největší producentskou zemí jsou Spojené státy americké. Tamní produkce se ale od té indické výrazně liší. Většina práce se provádí strojově a na obřích prostranstvích – průměrný farmář obdělává 400 hektarů. Jeho produkce není závislá na dešti, vlastní zavlažovací zařízení. Vláda navíc platí farmářům za produkci bavlny dotace, aby mohli svou bavlnu prodávat levně.

Foto: U.S. Department of Agriculture, Flickr

Pokud chcete odpovědnější podmínky pěstování bavlny podpořit, dívejte se při koupi po Bio nebo Fairtrade certifikované bavlně. O dopadech certifikace Fairtrade na dopady pěstitelů si můžete přečíst v článku na webu Fairtrade ČS. Novinkou u fairtradové bavlny totiž je, že kromě certifikace Fairtrade Cotton se zde můžete nově potkat i s pojmem Fairtrade Cotton Program. U tohoto programu stačí výrobci nakoupit pouze část fairtradové bavlny, ale nezaručuje už trasovatelnost, tedy nezaručuje, že ji použije zrovna ve vašem tričku. Program je však pro výrobce jednodušší na evidenci a zavedení do výroby. Cílem je zvýšit motivaci nových zpracovatelů fairtradové bavlny a v dlouhodobém horizontu většími odběry podpořit více fairtradových pěstitelů. 

Samotný etičtější materiál ovšem ještě neznamená, že na následné výrobě našich oděvů napracovaly děti nebo nebyly zneužívány za otrockou mzdu mladé dívky v bangladéšských továrnách. Lepší podmínky výroby oblečení v továrnách si můžete ověřit členstvím výrobce ve Fair Wear Foundation nebo Světové fairtradové organizaci. 

TIP: Stáhněte si zdarma náš vlastní vzdělávací manuál Šaty dělají člověka, který studenty provede na cestě od semínka k hotovým džínům a ukáže kdo, kde a za jakých podmínek vyrábí naše oblečení.