Jaký dnes vyprávět příběh?

V červenci letošního roku proběhl již třetí seminář formou Open space v krásném prostředí kláštera Porta coeli v Předklášteří u Tišnova. Opět jsme se zaměřili na téma vzdělávání o klimatické krizi, tentokrát jsme se s podtitulem Je změna možná? vydali do zkoumání klimatické transformace a naší role v ní. Znovu jsme vytvořili prostor pro mezioborový dialog a vzájemné propojení vzdělavatelů, environmentalistek, aktivistů, terapeutů a dalších zájemců, kteří se díky formátu stali lektory a účastníky zároveň. Každý mohl přinést podněty, témata a otázky k diskuzi. Výsledný dialog vznikl organicky na místě a bude zachycen do podoby sborníku. Přečtěte si jeho střípek předtím, než bude hotový – tento příspěvek zpracoval Martin Nawrath.

Proč je příběh důležitý

Postmodernisté by se hned na úvod vyděsili. Jejich zpráva přece zněla jasně: dost bylo velkých vyprávění a příběhů. A v něčem měli pravdu. Doslovnost příběhů třídního boje komunistického, nutnosti vyčištění lidské rasy příběhu nacistického a dalších velkých příběhů nás má držet v opatrnosti. Přes všechny rady postmodernismu ale po příbězích lačníme a hltáme je v podobách, jaké jsou dostupné (sci-fi, seriály, počítačové hry apod.). Vědět odkud kam, tušit směr či toužit po rozuzlení – to jsou typy zážitků, bez kterých se jaksi neobejdeme.

A tak se i v řadě ochranářských knih objevují náznaky příběhů. Joanna Macy mluví o třech příbězích, které dnes jaksi žijí souběžně vedle sebe. „Jedeme dál“, „rozpadáme se“ nebo se „nadechujeme k Velkému obratu“? Jejími slovy, vyhovuje nám trajektorie „business as usual“, vnímáme komplexní a globální rozpad systému nebo jsme součástí obrovské transformace, kterou nazývá oním Velkým obratem? Podobným jazykem mluví také Charles Eisenstein, když se snaží představovat „krásnější svět“ nebo používá termín „nový příběh“. Stále samozřejmě řada lidí žije v příběhu křesťanské spásy v jeho rozmanitých podobách, nemluvě o řadě dalších nábožensky podbarvených příbězích. Když tedy chceme mluvit o klimatické změně, jaké můžeme používat příběhy, aby dávaly logiku a smysl a současně nás vzaly za srdce a vedly k činům?

Parametry dobrého příběhu

Nechceme zde nahrazovat semináře tvůrčího psaní. Pro relativně krátký čas našeho sdílení možných příběhů jsme si jen chtěli zpřítomnit a oživit parametry dobrého příběhu, ať už je o čemkoli. Zde je tedy jejich (určitě ne konečný) výčet:

  • možnost ztotožnit se s hrdinou
  • neuzavřený konec s různými interpretacemi
  • nasedá na něco, co se děje, reflektuje potřebu, popisuje, co je špatně, a přináší rozuzlení
  • najdou se v tom různí lidé, každý si tam najde něco jiného
  • nabízí více perspektiv
  • je tam rozpor, konflikt „my a oni“, obsahuje protivenství, překonávání překážek
  • jsou tam objasněné motivy postav
  • příběh si zapamatujeme a zůstane s námi
  • vyvolává v nás nějakou emoci a vytváří obrazy, představy
  • napojuje se na archetypy
  • obsahuje humor a vtip

Jeden z příběhů na konec a začátek

V rámci skupinové práce vzniklo několik možných příběhů pro dnešní dobu. Skupina si za reprezentanta výstupu naší společné práce vybrala následující.

Šnek a naděje

Zuzana Hroudová

Na sněmu zvířátek vysílá lev ze svého opevněného bunkru sdělení: „Rozmohl se nám tu takový nešvar: les postupně odumírá; ptáci nemají kde bydlet; straka nahlásila, že jí někdo ukradl jmění; o vodu z potoka se všichni perou; a včera se mě někdo pokusil zavraždit.“

Šnek to už dlouho pozoruje – a na sněmu se rozhodl najít spojence pro svůj plán: najde les, kde se ještě potoky modrají čistotou a nikdo tam nekrade. Svým tempem obchází všechna zvířátka, některým však nestačí. Všichni ho odmítají, říkají, že jiný les neexistuje. S poslední nadějí míří za tajnou láskou – vážkou Marilyn. Rozechvěle mu řekne „ne“. Doprovodí ho však na kraj lesa. Šnek ji posílá zpátky, váhá, zda se vydat do neznáma. Najde zítra vážka šnekovy stopy?

Na druhý den vážka nenachází milovanou slizkou stopu, rozpustila se v dešti. Dopis na rozloučenou nenašla… Ale při pohledu na svůj amulet od šneka rozesílá první kampaňové smsky: Za odchod z lesa.

Literatura

  • EISENSTEIN, Ch. Klima – nový příběh. Praha: Maitrea, 2021.
  • EISENSTEIN, Ch. Krásnější svět je možný. Praha: Maitrea, 2018.
  • KELLER, J. Teorie modernizace. Praha: Slon, 2007.
  • MACY, J., JOHNSTON, Ch. Aktivní naděje. Praha: Alferia, 2020.
  • MONBIOT, G. Out of the wreckage. London: Verso, 2017.
  • SNYDER, T. Cesta k nesvobodě. Praha: Paseka, Prostor, 2019.