Plakát: Greenwashing

Grafické ztvárnění: Marie Lukáčová
Obsahové konzultace: NaZemi, Clean Clothes Campaign

Plakát na téma greenwashingu zobrazuje kontrast mezi marketingovými praktikami firem a skutečnými dopady jejich produkce. Skrze vizuální metaforu květin a jejich kořenů odhaluje lži, které firmy využívají při snaze budit dojem vlastní environmentální odpovědnosti a přesvědčování spotřebitelů, že jejich výrobky je žádoucí kupovat a netřeba u toho zpytovat svědomí. Ve vrchní polovině plakátu lze vidět krásné prostředí se slogany o ekologických výrobcích, environmentálně šetrných alternativách a dobrém životě lidí ve výrobním řetězci. Každá z květin, která vyobrazuje greenwashingovou taktiku, ale má kořeny odhalující realitu produkce. Kořenový systém je komplexní a vzájemně propojený, a poukazuje tím na ničení životního prostředí, špatné pracovní podmínky ve výrobním řetězci, nebo prázdné sliby firem využívající nevědomost spotřebitelů o již zavedené legislativě. Všechny kořeny jsou propojeny snahou zvyšovat zisk a bohatnout, která pohání konání firem i za vysokou cenu pro lidi a planetu. Vyobrazení greenwashingových taktik na plakátu vychází z konceptu sedmi hříchů greenwashingu od organizace TerraChoice.

Plakát Greenwashing byl vytvořen za finanční podpory Evropské komise a statutárního města Brna.

Práce s plakáty v kritické pedagogice

Práce s plakáty navazuje na kriticko pedagogickou tradici práce s kódy Paula Freireho. Ten při odstraňování negramotnosti ve favelách ukazoval lidem kresby znázorňující jejich každodenní život a vedl nad nimi s místními dialog. Docílil tak nejen pochopení lingvistického obsahu slov, ale i dalších souvislostí (společenských, ekonomických, politických…). Skrze dialog nad obrazy ze života vedl obyvatele favel k politickému vědomí.

V našem pojetí fungují plakáty jako kódy, které umožňují přinést mezi studenty a studentky téma, ke kterému se mohou vztáhnout, avšak které tvoří bezpečnou vzdálenost mezi tématem a nimi. Kód je externím znázorněním problému, a tím pádem umožňuje vidět jej novýma očima, a nikoliv ze samozřejmosti každodenní zkušenosti.

Prací s plakáty navazujeme na metodu Futuropolis, resp. spirálu kritické pedagogiky. Plakáty jsou v této metodě nástrojem pro rozpoutání diskuze a umožňují zaměřit se na souvislosti a vztahy různých aktérů ve světě. Plakáty zjednodušeně popisují společenské problémy a často i nabízejí inspiraci k různým řešením. Plakát funguje také jako „kotva“ diskuze, dá se k němu v průběhu práce vracet, čímž nám pomáhá neutíkat od tématu, ale zůstat tematicky v prostoru, vyznačeném graficky plakátem.

V metodě Futuropolis se dají plakáty použít v rámci spirály, a to zejména v těchto krocích:

V probouzení z ticha pomáhá plakát mapovat, co už o problému víme, a otevírá další otázky k tématu.
V kritickém bádání nám může plakát pomoci si uvědomit, jaké otázky jsme si k problému ještě nepoložili*y. Plakát nám také pomáhá pozorovat souvislosti a napomáhá tak vidět problém na systémové rovině.
Plakát nám může pomoci v imaginaci při promýšlení různých možných budoucností.
Plakát může pomoci i při reflexi po provedení akce. Lze spojit s otázkami nad plakátem: Kudy vedla naše cesta? Podařilo se nám dosáhnout našich cílů?

V NaZemi jsme už zpracovali plakáty na několik témat – oděvní průmysl, klima, nerovnosti, práce, zdraví a gender.

Nezávisle na tématu lze nad každým plakátem vést diskuzi kolem těchto otázek:

Co vidíte?
Co to ve vás vyvolává?
Co je hlavním tématem plakátu?
Koho na plakátu vidíte? Co dělá?
Jaký vidíte vztah mezi obrazem a naší realitou?
Jak je to spojené s vámi? Kde se tam vidíte vy?

Pro Plakát Greenwashing lze vést diskuzi i nad těmito otázkami:

Co vidíte na horní části obrázku? Jaký dojem ve vás vytváří?
Jaké jevy vidíte ve spodní části? Co podle vás představuje tato část plakátu?
Co podle vás představuje horní část? Jak souvisí horní část se spodní částí obrázku?
Jaká propojení vidíte mezi kytkami v horní části a kořeny ve spodní?
Komu prospívá stav (světa) vyobrazený na plakátu?
Proč by nás to mělo zajímat?
Co s tím můžeme udělat?