Žhavé & netrendy #6
Slavíme vítězství pracujících v Guatemale!
S radostí oznamujeme významné vítězství pro pracující v oděvním průmyslu v Guatemale! Díky vyšetřování konsorcia Worker Rights Consortium a kampani organizace Partners for Dignity & Rights společnost Lucky Brand konečně přispěla částkou 500 000 USD na odstupné, které dlužila 246 bývalým zaměstnancům společnosti Industrial Hana. Pracujícím finance pomohou, podle jejich slov, splatit dluhy, uhradit školné, zajistit zdravotní péči a dokonce založit malé podniky. Vyšetřování WRC zjistilo, že při uzavření továrny v říjnu 2023 dlužila společnost 1,5 milionu USD. Díky příspěvkům od společností Puma, American Eagle a nyní i Lucky Brand obdrží pracovníci celou částku.
„Žluté odbory“ v Kambodži a potlačování těch skutečných
Globální gigant v oblasti sportovního oblečení ASICS, který působí zejména na americkém trhu, čelí mezinárodní kritice za tichou podporu své kambodžské dodavatelské továrny, která vykonstruovala trestní obvinění, aby uvěznila kambodžského odborového odborového předáka. Chea Chan strávil ve vězení šest měsíců, po kterých kambodžský soud shledal obvinění neopodstatněnými. Potvrdil, že vedení továrny podalo trestní oznámení bez jakýchkoliv důkazů – jasný akt odplaty za Chanovy snahy založit první nezávislou odborovu organizaci v prostředí, kde 20 000 pracujících (převážně žen) uvádí, že při práci s toxickými lepidly snášejí extrémní horko, nelegální přesčasy či odepření nemocenské dovolené se mzdou asi 1 USD za hodinu. Společnost ASICS odmítá Chanovi zaplatit odškodné a na absenci odborů argumentuje existencí pěti odborových organizací – to jsou však tzv. “žluté odbory” kontrolované zaměstnavatelem a jejich problematika je v Kambodži dobře popsána.
Boj za vyšší mzdy v Kambodži
Odborové organizace a organizace občanské společnosti v Kambodži se spojily, aby požadovaly navýšení minimální mzdy na výši 232 USD v kambodžském oděvním a obuvnickém průmyslu a odvětví cestovního zboží. Nyní začínají vyjednávání za novou minimální mzdu, ta současná je 208 USD za měsíc. Podle CNV international (Holandská firma, která bojuje za férovou práci a podporuje odborové organizace po celém světě) a jejich Fair work monitoru z roku 2024 je 41% rozdíl mezi tím, co pracující vydělají a co by potřebovali na pokrytí životních nákladů, což uvrhá 73 % z nich do dluhu jenom proto, aby přežili.
Pracující v továrně firmy NEXT odmítli podepsat „dobrovolnou“ rezignaci
Zaměstnanci byli o uzavření továrny informováni na poslední chvíli přes WhatsApp
V minulém vydání Žhavé & netrendy jsme informovali o trestání odborově organizovaných zaměstnancích propuštěním. Případ má další vývoj, kdy 16 pracujících odmítlo podepsat „dobrovolnou“ rezignaci, tedy byli dále zaměstnaní a NEXT jim musel dále vyplácet mzdu. Tu vyplácel až do srpna, kdy uvedl, že 20. srpna se jim mzda přestane posílat, přestože je formálně nepropustil. Komisař pro práci to označil za nezákonné ukončení pracovního poměru a případ se bude dále řešit. Na jejich podporu můžete podepsat petici zde.
Otevřený dopis společnosti Nike od poškozeného pracujícího
Po pěti letech společnost Nike konečně začala odškodňovat pracující v případu Hong Seng Knitting v Thajsku, kde byli pracovníci nuceni přijmout „dobrovolnou“ neplacenou dovolenou. V rámci tohoto procesu vyplatila určitou kompenzaci Kyaw San Oo, pracovníkovi, který odmítl podepsat neplacenou dovolenou a ozval se proti tomu, načež byl nahlášen policii a cítil se nucen uprchnout. Nyní napsal otevřený dopis společnosti Nike, ve kterém uvádí, že 1600–1800 USD, které obdržel, ani zdaleka nepokrývají jeho utrpení za posledních pět let. Jeho dopis je k dispozici zde.
Pokračování boje o odškodnění v Thajsku
Solidární protest s bývalými pracujícími továrny Body Fashion v Amsterdamu, srpen 2025
Pracující továrny Body Fashion v Thajsku zůstali po uzavření továrny bez zákonem stanoveného odškodnění, protože majitel továrny jim odmítl zaplatit. Nedávno proběhla akce v Amsterdamu proti Huber Holding, rakouské firmě, která odmítá převzít odpovědnost. Robert Ng, majitel továrny, v době propuštění byl a stále zůstává CEO společnosti Huber Holding. V současnosti vyhrožuje zúčastněným organizacím právními kroky. Přečtěte si tiskovou zprávu zde.
Oslavujeme! 48 000 bangladéšských pracujících osvobozeno od hrozby vězení!
Po dvouletém boji za spravedlnost přišlo oznámení prozatímní bangladéšské vlády o rozhodnutí zastavit svévolné hromadné trestní řízení proti více než 48 000 pracujícím. „Je to obrovské vítězství pro pracující v Bangladéši, pro odbory po celém světě a pro mezinárodní solidaritu,“ uvedla Kalpona Akter, odborová předákyně. „Ukazuje to sílu pracovníků, organizování a mezinárodní solidarity.“
Stíhání pracujících navazovalo na snahy potlačit protesty, které vyvolalo oznámení nové minimální mzdy pro oděvní sektor v roce 2023. Podávání – z velké části neopodstatněných – hromadných trestních žalob bylo běžnou represivní metodou – podobný scénář se odehrál již v letech 2016 a 2018. Navzdory varováním odborů a nevládních organizací, že se historie opakuje, mezinárodní značky neudělaly vůbec nic, aby podpořily požadavky pracujících a ochránily je před tímto tvrdým represemi.
Následovala ovšem mezinárodní veřejná kampaň vůči značkám, včetně vnitřního tlaku odborů zaměstnanců v maloobchodu a pouličních akcí ve velkých městech. Bylo staženo 10 případů a osvobozeno více než 10 000 pracovníků. Kampaň vzbudila zájem médií, jako jsou The Guardian, Al Jazeera, DW a Le Monde, a oslovila miliony lidí online. Zatímco aktivisté uspořádali před vlajkovými obchody v Londýně velkou demonstraci pod heslem „Wages Not Warrants“ (Mzdy, ne zatykače), krátký dokumentární film s rozhovory s odborníky na pracovní právo, pracovníky v oděvním průmyslu a odborovými předáky získal značnou pozornost na sociálních médiích, přilákal téměř milion zhlédnutí a mobilizoval více než 3 500 příznivců, aby poslali e-maily značkám Zara a H&M, které byly s represemi spojeny nejvíce, a vyzvali je, aby vyvinuly tlak na dodavatele. Po svržení Hasinina režimu se pak bangladéšským odborům v síti Clean Clothes Campaign podařilo vyvinout tlak na prozatímní vládu, aby obnovila odborové svobody v tomto odvětví, což nakonec vedlo k rozhodnutí vydat výkonný příkaz k zastavení všech zbývajících případů. „Obrovské úsilí pracovníků, odborářů, obhájců a aktivistů dnes přináší ovoce,“ řekla Anne Bienias z kampaně Clean Clothes Campaign. „Po téměř dvou letech boje si 48 000 pracovníků a jejich rodin může oddechnout s vědomím, že nebudou stíháni za to, že uplatnili své zákonné právo na protest.“
Vyzýváme značky k zastavení smrtelného vedra na pracovištích!
V aktuálně zveřejněném stanovisku k tématu vedra a práv pracujících v oděvním průmyslu vyzýváme módní značky, dodavatele a vlády, aby okamžitě přijaly opatření k zabránění nevyhnutelným a nebezpečným důsledkům, které bude mít globální oteplování na pracovníky v oděvním průmyslu. S globálním oteplováním roste i riziko nemocí, obtěžování a krádeží mezd, kterým čelí 72 milionů pracujících v oděvním průmyslu.
Pracující v oděvních dodavatelských řetězcích v zemích jako je Indonésie, Filipíny, Pákistán, Uganda a Srbsko, již pociťují tlak stoupajících teplot při práci, ať už v továrnách nebo doma. Gayani Gomes z Womens’ Center Sri Lanka říká: „Někdy jsou ženy v továrnách nuceny pracovat dlouhé hodiny v extrémním horku, často až do mdlob. Na pracovištích s kovovými střechami a malou nebo žádnou ventilací jsou nuceny pokračovat v práci bez dostatečných přestávek. S rostoucími teplotami se také zvyšuje počet případů genderově podmíněného násilí a obtěžování, což ještě více zhoršuje každodenní potíže a rizika, kterým ženy při práci čelí.“
Dvě tragédie v Bangladéši: proč se některé značky stále nepoučily?
Dvě tragédie, které se minulý měsíc odehrály v Bangladéši, opět upozorňují na bezpečnost pracujících. 14. října shořela pětipodlažní budova, v níž sídlily dvě tiskárny a nejméně jedna oděvní továrna v oblasti Mirpur v Dháce. Pracující zůstali uvězněni uvnitř bez možnosti úniku; počet obětí dosáhl 17. Méně než dva týdny poté, 26. října, utrpělo nejméně šest pracujících těžké popáleniny po výbuchu v místnosti, kde se údajně nacházel plynoměr dvou sousedních oděvních továren v oblasti Fatullah v Dháce. Továrny mají vazby například na firmy New Yorker, Rip Curl nebo Piazza Italia. Tragédie tak poukazují na fakt, že ačkoliv Mezinárodní dohoda o bezpečnosti a ochraně zdraví v textilním a oděvním průmyslu přinesla zásadní zlepšení, bohužel továrny, na které se nevztahuje stále ohrožují zdraví a životy pracujících.
Mohou etické dodavatelské řetězce přežít celní bouři?
Vzhledem k proměnlivým okolnostem v módním průmyslu musí lídři změnit své myšlení. Odolnost jejich podniků nebude vycházet z diplomacie nebo prezidentských potřesení rukou, ale ze vztahů založených na důvěře, které jsou postaveny na spravedlivých nákupních praktikách, zájmu o udržitelnost a dalších etických závazcích. V době, kdy cla a klimatické změny mohou přes noc změnit strategie zásobování, jsou odolná partnerství více než jen operačními nástroji. Jsou možnosti se strategicky odlišit od mainstreamového selhávajícího obchodního modelu, signalizují odpovědnost, stabilitu a etické vedení rostoucímu počtu zainteresovaných stran, které uvažují v dlouhodobém horizontu.
Keňští pracující se bouří vůči čínské firmě kvůli údajnému zneužívání a nespravedlivému zacházení
Desítky zaměstnanců konfrontovaly vedení společnosti a obvinily je z porušování pracovních práv, nadměrně dlouhé pracovní doby, nevysvětlených srážek ze mzdy a neustálých varovných dopisů. Atmosféra byla nabitá frustrací, když pracující, kteří dlouho trpěli v tichosti, konečně našli svůj společný hlas. „Urážejí nás v čínštině, protože jim nerozumíme. Požadujeme odborovou organizaci, protože zaměstnanci mají právo zakládat odbory na ochranu svých práv, ale oni nám toto právo upírají. Právo zakládat odbory,“ řekl novinářům na místě jeden z viditelně frustrovaných zaměstnanců.
Decathlon: textilní továrna s tvrdými pracovními podmínkami v Bangladéši
Aby mohl francouzský sportovní gigant nabízet co nejnižší ceny, nechává své oděvy vyrábět v jedné z nejchudších zemí jižní Asie. Tam Decathlon vybírá subdodavatele, kteří platí nejnižší mzdy, i když to znamená spolupracovat s nelegálními továrnami, které jsou pro zaměstnance nebezpečné, jak odhalil server Disclose na základě důvěrných dokumentů. „Všechno je rozčleněno a optimalizováno,“ říká průmyslový konzultant v Asii, který také několik let pracoval ve společnosti Decathlon. „Značka přesně ví, kolik zaplatí za každý gram materiálu, za každý pohyb na pracovišti.“ Říká, že jiné západní značky, jako Nike a Adidas, zavedly v Bangladéši podobný systém „plné kontroly nákladů“. Hlavním rozdílem však je, že výrobky Decathlonu jsou mnohem levnější než výrobky konkurence. „Abychom snížili výrobní náklady, měli jsme k dispozici pouze jeden nástroj: náklady na pracovní sílu,“ říká další bývalý zaměstnanec skupiny.