Co se děje ve světě práce: #2 Odpovědnost firem a koronavirus

Současná situace okolo pandemie stále dopadá na pracovní prostředí. Část pracujících do práce nechodí vůbec, část pracuje v jiném režimu, než jsou zvyklí, například z domu. Část pracuje stejně, jako doteď. A to jak globálně, tak v České republice.

Amazon, jako jedna z největších dovážkových společností, je nyní pod drobnohledem. Protože je po jeho službách velká poptávka, na lidi, kteří pro něj pracují ve skladech a jako kurýři, jsou kladeny velké nároky. Společnost je kritizována pro nedostatek bezpečnostních opatření pro svoje zaměstnance, jak veřejností a některými politiky, tak svými zaměstnanci. Několik z nich bylo v New Yorku propuštěno kvůli tomu, že organizovali stávky či se k situaci vyjadřovali – podle interních politik je totiž zakázané veřejně komentovat dění v podniku, jak uvedla mluvčí Amazonu. K celé situaci se v otevřeném dopise vyjádřil i Jeff Bezos, majitel firmy a jeden z nejbohatších lidí na světě.

Tlak veřejnosti na společnosti ale pomáhá. Většina společností, které zajišťují dovážkové služby, se začala chovat odpovědněji – pokud je řidič pozitivní na virus, často dostane 14 dní placené dovolené. Zmíněný Amazon platí ekvivalent pětihodinové směny pro zaměstnance, které pošlou domů s vysokou teplotou, britská dovážková společnost Hermes zase platí mzdu kurýrům, kteří musí zůstat v karanténě. Opatření, která budou pracující chránit, by ale měly zavést všechny společnosti, a to pro případ jakékoliv nemoci, i mimo čas krize.

V Česku je situace v továrnách podobná. Přestože nyní všichni musíme dodržovat různá bezpečnostní opatření, ve spoustě továren je provoz víceméně stejný, opatření jsou často spíše formální a před nákazou lidi nechrání. Na pracovištích jsou povinné roušky, zaměstnavatelé je svým zaměstnancům ale neposkytují, není zde např. dostatek dezinfekce a to, že se zde objeví někdo nakažený, nemusí být důvodem k zastavení výroby. Novinářka Saša Uhlová potom nabízí zamyšlení nad tím, že každá práce, i ta “nekvalifikovaná”, jak máme ve zvyku říkat, je potřeba, a čas krize nám dává příležitost k tomu začít si jí vážit.

Oděvní dělníci a dělnice mezitím globálně pořád patří mezi nejohroženější skupiny pracujících. Kvůli poklesu poptávky a rušení objednávek ze strany módních značek, z nichž většina odmítá zaplatit i za ty, které už jsou hotové a odeslané, jsou pracující propouštěni ze zaměstnání. Vzhledem k dlouhodobě nízkým mzdám nemají úspory na čas krize, vlády v těchto zemích nemají dostatečný systém sociální ochrany a vymáhání plnění povinností zaměstnavatelů vůči zaměstnancům je ze strany státu slabé. Pro zlepšení situace je potřeba, aby nákupčí – módní značky na druhé straně dodavatelského řetězce – převzali část odpovědnosti za řešení krize, minimálně tak, že budou dostávat svým závazkům ohledně zadaných objednávek.

Pandemie má dopad i na pěstitele faritradových plodin. Nejvíce na pěstitele květin, kde nejvýznamnější vývozní země – Keňa a Etiopie – zažívají pokles v tržbách o 70 – 80 %. Situace ovlivňuje i ceny kakaa, u kávy, banánů a čaje jsou důsledky různé. V reakci na situaci umožnila Fairtrade International až do září vyplácet fairtradový příplatek přímo jednotlivým pěstitelům, standardně totiž využívají fairtradová družstva tyto příplatky na investice pro celou komunitu (zdroje pitné vody, vzdělávání apod.). Problémy, které se snaží fair trade řešit, jako dětská práce nebo nízké výkupní ceny, ale přetrvávají stále, pandemie je pouze prohlubuje. Mluví o tom Hana Malíková z Fairtrade Česko a Slovensko.

Situace ale nedopadá jenom na nízkopříjmové nebo tzv. “nekvalifikované” pozice. Změnu pocítili i lidé, kteří pracují na počítačích – v mnoha případech se přesunuli na home office. Přestože zaměstnanci často práci z domu oceňují, pojí se s ní i rizika, která nejsou na první pohled viditelná. Kateřina Smejkalová upozorňuje na to, že u home office se více očekává, že zaměstnanci budou k zastižení i mimo pracovní dobu, ve výsledku tedy mohou pracovat víc a nikdo jim nezajistí bezpečné a odpovídající pracovní prostředí. Izolovaní lidé si také hůře předávají informace o případných špatných pracovních podmínkách a nemohou za lepší vyjednávat společně. Kromě toho je třeba dávat si pozor na platformy, přes které se odehrávají videokonference – často mají nedokonalé zabezpečení a naše osobní data tak poskytujeme jak firmám, které je provozují, tak i třetím stranám. Přestože se práce z domu chválí proto, že umožňuje sladit osobní a pracovní život, většinou se děje opak a tato skutečnost navíc dopadá podle výzkumů více na ženy, než na muže.

V reakci na výzvy, před kterými svět práce stojí, se dále objevují myšlenky na politická opatření, která by ještě před dvěma měsíci byla spíše nepředstavitelná. Kromě nepodmíněného základního příjmu jsou to např. i státem garantovaná pracovní místa, potom, co ve Spojených státech během posledních týdnů přibývají nezaměstnaní v řádech milionů.