Pojďme smýt zelený nátěr a odhalit pravdu!
Módní průmysl je zkažený.
Firmy zabývající se rychlou módou vyrábějí a prodávají oděvy v historicky nebývalém tempu, přičemž skrývají skutečné náklady pro lidi a planetu. Hovoří o ekologii a odpovědnosti, ale můžeme se opravdu spolehnout, že je to pravda?
Zde najdeš materiály a cvičení, díky kterým získáš více znalostí o rychlé módě, greenwashingu a strategiích, jak tyto otázky řešit! Nemusíš být odbornicí nebo odborníkem – stačí mít zvídavou mysl!
Jak to funguje?
Vše, co potřebuješ, najdeš na této stránce, takže → čti dál, přemýšlej, seznam se s tématy, která tě zajímají, a nakonec začni jednat, ať podpoříš změnu směrem ke spravedlivější a udržitelnější módě. O fast fashion a greenwashingu se dozvíš v oddílech 1 a 2. Prostuduj si materiály a vyzkoušej cvičení z jednoho nebo obou témat. Prostudování těchto oddílů zabere přibližně 45 až 75 minut.
Poté, co se seznámíš s tématy, přejdi k části 3 a zjisti, jaké jsou alternativy, a nech se inspirovat k akci!
Všechny aktivity lze provádět samostatně, s kamarádem nebo v malé skupině! Pojďme na to!
Téma 1: Rychlá móda a přehnaná spotřeba
Nakupování oblečení – potřeba, nebo touha?
Prober následující otázky s kamarádkou nebo kamarádem nebo si zapiš svoje vlastní úvahy nad těmito tématy.
- Zamysli se nad posledními třemi kousky, kterými jsi doplnil nebo doplnila svůj šatník. Co pro tebe bylo při nákupu důležité?
- Proč mají lidé rádi módu a oblečení? Proč se díky nim cítíme tak dobře? Jaké potřeby si naplňujeme kupováním oblečení? Můžeš použít tenhle interaktivní soupis potřeb.
- Jaký je rozdíl mezi „potřebovat si něco koupit“ a „chtít si něco koupit“?
Nenásilná komunikace (rozvinutá psychologem Marshallem Rosenbergem) rozlišuje mezi potřebami a strategiemi naplnění potřeb.
Potřeby jsou základní hnací silou člověka. Vše, co lidé dělají, je poháněno vědomým nebo nevědomým úsilím o naplnění univerzálních lidských potřeb, které jsou nezbytné pro zdravý, naplněný a smysluplný život. Všichni lidé mají stejné potřeby, ale v různých obdobích je pociťují s různou intenzitou.
Příklady potřeb: bezpečí, sounáležitost, odpočinek, propojení, sebevyjádření
Strategie jsou konkrétní způsoby uspokojování potřeb. Existuje mnoho strategií, které lze použít k uspokojení konkrétní potřeby, a různí lidé uspokojují své potřeby různými strategiemi. Strategie se promítají do toho, co chceme, a často jsou vázány na konkrétní osobu, místo, událost, čas nebo předmět.
Následuje příklad, který ilustruje rozlišení strategií a potřeb:
Je spousta způsobů, jak si odpočinout (odpočinek je v tomto případě potřeba) během přestávky ve škole. Všechny ale nejsou vhodné pro každého. Někdo si chce během přestávky číst, ale jeho spolužáci nebo spolužačky mu házejí míčkem nad hlavou (házení míčkem je také relaxační činnost). Každý si chce o přestávce odpočinout, ale strategie odpočinku někdy nesedí dohromady.
Všechny potřeby a pocity jsou legitimní a je úplně v pořádku používat oblečení k sebevyjádření. Zároveň ale žijeme ve světě přehnané spotřeby, ve kterém už byl vyroben dostatek oblečení pro každého člověka na planetě. Proto je důležité identifikovat, kdy děláme rozhodnutí ohledně nakupování proto, že si něco přejeme (třeba koupit si desáté tričko sloužící stejnému účelu), a přemýšlet nad tím, jestli nejsou jiné cesty, jak naplnit potřebu, která se pod tímto jednáním skrývá.
Módní průmysl, marketing, spotřeba
Podívej se na tento 4minutový úryvek z videa Jak skutečně zastavit rychlou módu. Celé 12minutové video od Our Changing Climate najdete na YouTube.
Kapitalista je někdo, kdo vlastní podniky nebo do nich investuje za účelem dosažení zisku – často prostřednictvím vlastnictví továren, pozemků nebo firem.
Kapitalismus je systém, ve kterém soukromé osoby nebo firmy vlastní většinu věcí – jako továrny, obchody a pozemky – a provozují je za účelem dosažení zisku. To často znamená snižování nákladů (například vyplácení nízkých mezd) a povzbuzování lidí, aby nakupovali stále více.
Čím více kapitalisté dokázali snížit mzdy, tím více odpadu mohli vyprodukovat a tím více bylo možné vyrábět a tím více se zvyšovaly jejich zisky. Ale i toto zboží si muselo najít své kupce. Aby přineslo skutečný zisk, muselo se prodat a být nošeno. Tak se oblečení proměnilo v módu.
Kus látky už nebyl jen něčím, co chrání před sluncem, stal se něčím mnohem větším – komoditou, která mohla vyjadřovat bohatství, postavení, politické názory a další věci. Móda a její nekonečný koloběh sezón a trendů je dokonalým příkladem toho, jak náš ekonomický systém přeměňuje něco, co bylo vyrobeno za pár centů, na něco, co se dá prodat za jmění. A řekněme si na rovinu, že toto jmění se nikdy nedostane do kapes dělníků, kteří oblečení skutečně vyrábějí.
Z oblečení k rychlé módě:
Vzhledem k tomu, že v 19. a 20. století došlo k nárůstu produkce textilu – jak díky mechanizaci, tak i vykořisťování dělnické třídy – kapitalisté potřebovali lidi, kteří by kupovali vše, co kapitalisté vyráběli. Ačkoli módní trendy existovaly vždy, s nástupem průmyslového kapitalismu na globální trhy se cyklický charakter módy stal mnohem výraznějším.
„V kapitalismu,“ píše autorka knihy Stitched Up, Tansy E. Hoskins, „jsou lidé uvězněni v myšlení, kde „mít“ je důležitější než „být“. Učíme se vážit si věcí pouze tehdy, když je přímo vlastníme, místo abychom hledali štěstí v sobě samých, v práci, ve společnosti nebo v přírodě.“
Lidé v kapitalismu jsou posuzováni podle své materiální hodnoty. Pokud nějaký kus oblečení zahalíme do hávu výlučnosti a propojíme ho s pocitem sounáležitosti, bohatství a moci, je mnohem pravděpodobnější, že se prodá. A přesně to začali kapitalisté dělat.
Místo toho, aby zdůrazňovaly životnost materiálu nebo užitečnost, módní přehlídky, katalogy a reklamy ukazují, čím byste mohli být, kdybyste měli právě tyhle kalhoty. V kapitalistickém systému, kde nás ubíjejí nekonečné hodiny bezvýznamné nebo destruktivní práce, hledáme v konzumu způsob, jak dosáhnout potěšení, pocitu sounáležitosti, jak něco vrátit planetě zpátky, jak se uzdravit.
Když se tyto hodnoty promítnou do oblečení, jsme mnohem ochotnější za něj zaplatit vysokou cenu. Naše sebevědomí a image jsou tak úzce spjaty s naším oblečením, že podle průzkumu mezi 18–25letými v Londýně 41 % lidí pociťuje tlak si na sebe vzít jiné oblečení pokaždé, když jdou ven.
Je tedy v nejlepším zájmu majitelů oděvních značek nejen vkládat do svého oblečení co nejvíce touhy, ale také tyto oděvy neustále měnit, abychom se vždy cítili o krok pozadu a museli neustále kupovat další. To je základní taktika rychlé módy.
Zpráva Global Fashion Agenda z roku 2017 odhaduje, že každý rok utrpí pracovní úraz přibližně 1,4 milionu pracovníků v textilním průmyslu. Skutečná cena našeho oblečení, zejména toho levného, je přenášena na ty, kteří ho šijí v továrnách. A za to, že snášejí tyto strašné podmínky, dostávají strašnou mzdu.
Kampaň Clean Clothes Campaign odhaduje, že průměrný pracovník v oděvním průmyslu dostává pouze 0,6 % z maloobchodní ceny jednoho kusu oděvu, který vyrobí. A zatímco miliony pracovnic vidí jen drobné, módní magnáti, jako jsou majitelé značek Zara a Louis Vuitton, se stali jedněmi z nejbohatších lidí na světě.
Obchodní model firem zabývajících se rychlou módou je nevyhnutelným odrazem fungování všech firem v kapitalistickém systému: zvyšování zisků minimalizací nákladů, hlavně mezd, export znečištění a maximalizace výroby s cílem překonat konkurenci. Taková výroba znamená nejen dlouhé šichty v továrnách, ale má také velmi negativní dopady na planetu.
Jaké pocity v tobě video vyvolalo? Prodiskutuj je s někým nebo si své myšlenky zapiš.
Můžeš použít interaktivní seznam pocitů.
Malé připomenutí:
Je naprosto v pořádku cítit to, co právě teď cítíš – vztek, smutek, naději, zmatení, nebo dokonce otupělost. Všechny emoce jsou oprávněné.
Pokud potřebuješ chvilku pauzu, nadechnout se nebo vyjít ven, je to také naprosto v pořádku.
Aktéři globálního dodavatelského řetězce
Jací aktéři globálního dodavatelského řetězce se nacházejí ve videu?
Jak velký vliv mají jednotliví aktéři na změnu módního průmyslu? Seřaď zainteresované strany od nejméně vlivných po nejvlivnější.
Módní průmysl je tvořen spoustou různých lidí a firem – ale moc není rozdělena rovnoměrně. Většinu kontroly má jen několik velkých značek a jejich majitelé.
Ale věc se má takhle: i ty máš moc. Jako spotřebitelé a spotřebitelky a občané a občanky můžeme ovlivňovat chování těchto firem – přímo i nepřímo.
Můžeš se ozvat tak, že budeš klást otázky nebo kritizovat firmy na sociálních sítích. Můžeš prosazovat změny tím, že budeš volit nebo kontaktovat politiky a političky, kteří vytvářejí zákony, jež musejí firmy dodržovat. K tomuhle se dostaneme později.
Než však budeme moci podniknout nějaké kroky, musíme pochopit, co firmy skutečně dělají pro zlepšení světa – a co je jen greenwashing. Tak zjistíme, kam nasměrovat svou energii a kdo by měl být skutečně hnán k odpovědnosti.
Na závěr tu máme několik otázek k reflexi:
- Kdybys na módním průmyslu mohl nebo mohla něco změnit, co by to bylo?
- Co zásadního o tomto tématu si odnášíš?
- Proč milujeme módu a oblečení? Proč nám dělá dobře?
- Jak se můžeme cítit stejně dobře bez toho, abychom živili přehnanou spotřebu?
Téma 2: Greenwashing
Cvičení: rozbor obrázků
Podívej se na tyto reklamy. Prodiskutuj následující otázky s kamarádem nebo kamarádkou nebo si zapiš své postřehy. Teprve poté otevři text, který obrázky popisuje.
- Co vidíš na obrázcích? Jsou na nich nějaké produkty? Láká tě si je koupit? Pokud ano, proč?
- Jaké pocity v tobě obrázky vyvolávají? Můžeš použít karty pocitů: seznam kartiček pocitů.
Obrázek 1
Tato fotka je velmi podobná fotografiím v reklamách a reportech o udržitelnosti od módních společností. Firmy často hovoří o své práci v oblasti udržitelnosti a v jejich propagačních materiálech je běžné zobrazovat hezké fotografie přírody. Ale kde a jak se produkty skutečně vyrábějí? Odkud pocházejí materiály?
(zdroj)
Obrázek 2
Na fotografii vidíme bavlníkové pole. Bavlna je druhým nejčastěji používaným materiálem v oděvním průmyslu, hned po polyesteru. Největšími producenty bavlny jsou Indie a Čína, kde se bavlna často pěstuje v suchých oblastech, v nichž je nedostatek vody, ale pro pěstování i zpracování textilu je jí zapotřebí velké množství. To vede k vyčerpání místních vodních zdrojů, vysychání studní a mizení celých řek a jezer.
Používání chemikálií v hnojivech a pesticidech má dopad na pracující na polích i na místní obyvatelstvo, protože dochází ke kontaminaci podzemních vod. WHO odhaduje, že v důsledku používání pesticidů při pěstování bavlny každoročně zemře 22 000 lidí.
Obrázek 3
Hnědé a zelené tóny a recyklovaný vzhled a vlastnosti materiálů jsou použity k vytvoření dojmu udržitelnosti produktu. To je záměr, protože firma ví, že lidé při nakupování hledají udržitelnější alternativy. Dobrým příkladem jsou recyklované nebo kompostovatelné jednorázové produkty. I když jsou materiály na konci své životnosti kompostovatelné, výroba jakéhokoli materiálu vyžaduje přírodní zdroje a způsobuje emise uhlíku.
Obrázek 4
Koupili jste si tričko a bylo zabalené v biologicky rozložitelném obalu? Obal je jen nepatrnou částí celkového dopadu produktu na životní prostředí a největší množství zdrojů se spotřebuje na výrobu samotného trička. Biologicky rozložitelný sáček se zaměřuje na konec životnosti materiálu, ale co víme o udržitelnosti výroby? Aby výrobek vypadal udržitelněji, mohou na něj být přidány i víceznačné symboly nebo znaky vymyšlených certifikátů, ale jsou o nich k dispozici nějaké informace?
(zdroj)
Vídáš takovéto fotografie v reklamách a komunikaci firem? Proč?
Záleží na tom, jaké obrázky se objevují v reklamách a komunikaci firem? Proč?
Je to… greenwashing?
Možná si všímáš, že reklamy jsou často plné podobných obrázků, slov a tvrzení, které odkazují na pozitivní dopady na životní prostředí.
V marketingu však není povoleno vše. Tvrzení o udržitelnosti nesmí uvádět spotřebitele v omyl. Pokud se firma snaží, aby produkt nebo služba vypadaly odpovědnější, než ve skutečnosti jsou, jedná se o greenwashing.
Až 42 % všech zkoumaných ekologických tvrzení v reklamách je přehnaných, nesprávných nebo zavádějících. Nejde tedy o zanedbatelný jev!
Greenwashing se skrývá ve vágních výrazech
Greenwashing může být obtížné rozpoznat. Často má podobu přehánění určitých detailů o produktu, výrobě nebo činnosti firmy, vynechávání některých skutečností a používání vágních výrazů.
Co znamená vyrobeno „citlivě k přírodě“? Která část produktu nebo výroby je „uhlíkově neutrální“? Tyto hezky znějící fráze ve skutečnosti neříkají mnoho.
Měli bychom také dávat pozor na formulace! „Vyrobeno ze 100 % recyklovaného materiálu“ naznačuje, že veškerý materiál v produktu je recyklovaný, zatímco „vyrobeno z recyklovaných materiálů“ může znamenat, že recyklováno bylo pouze malé procento.
Využívání lidských práv k praní skutečně špinavého prádla
Produkty jsou často uváděny na trh na základě svého dopadu na životní prostředí. Pokud se marketing zaměřuje pouze na dopady na klima a životní prostředí, mnoho dalších důležitých aspektů je opomíjeno.
Za jakých podmínek byly produkty vyrobeny? Kdo je vyrobil a v jaké zemi? Jsou brána v úvahu lidská a pracovní práva?
Mnoho spotřebních výrobků se vyrábí v takzvaných „rizikových zemích“, kde existuje vysoké riziko, že nebudou dodržována práva pracovníků – třeba právo na mzdu zajišťující živobytí a bezpečné pracovní podmínky. Nelze hovořit o odpovědném výrobku, pokud není odpovědnost zohledněna také v kontextu lidských práv v celém výrobním řetězci.
Například při posuzování udržitelnosti bavlněného trička je třeba zohlednit mnoho faktorů:
- V jaké zemi byla vypěstována bavlna?
- Kdo ji sbíral a kolik za to dostal zaplaceno?
- Za jakých podmínek byla spřadena a obarvena příze?
- Kde a kým byl ušit finální výrobek?
- Nepoužívá jen vágní výrazy bez vysvětlení
Vyrobeno s ohledem na životní prostředí! Jak tedy? Greenwashing často spočívá v používání slov a frází, jejichž význam je nejasný nebo otevřený interpretaci.
Pokud reklama používá obecná nebo nejasná tvrzení, jako je odpovědný, zelený, udržitelný nebo ekologický, je důležité, aby bylo tvrzení podloženo. Samozřejmě je třeba tyto argumenty číst kritickým okem.
- Netýká se udržitelnost jen malé části výrobku
Může se stát, že se firma pokusí upoutat pozornost spotřebitelstva na malý projev odpovědnosti.
Vezměme si například obaly: firma může inzerovat, že její produkt je ekologický, protože je balen v biologicky rozložitelném materiálu. Obaly však tvoří pouze malou část celkového dopadu produktu na životní prostředí a důležitější je dopad samotné výroby produktu.
- Co znamenají všechny ty štítky, certifikáty, razítka?
Při posuzování různých certifikátů, které se vážou k odpovědnosti, platí pravidlo: certifikát vydaný externím nezávislým orgánem je důvěryhodnější než štítek nebo certifikát vyvinutý samotnou firmou. Kritéria pro certifikát by měla být ambiciózní a veřejně dostupná. Provádění kritérií by mělo být monitorováno a hodnoceno někým jiným než samotnou firmou. Takto funguje například certifikát Fair Trade.
Všechny certifikace je třeba posuzovat kriticky: jen to, že firma tvrdí, že je certifikovaná, ještě neznamená, že je vše v pořádku. Firma by také měla otevřeně informovat o všech problémech ve výrobě, o tom, jak je řeší, a o časovém harmonogramu.
- Nebuduje image jen pomocí barev a obrázků
Modrá obloha, zelený trávník, smějící se dítě, spokojeně se pasoucí kráva... Počkat! Tento typ obrazů se často používá k vytvoření dojmu přirozenosti produktu na jedné straně a dobrých životních podmínek zvířat na straně druhé.
Zelená barva typicky evokuje ekologii nebo šetrnost k životnímu prostředí, bílá a modrá odkazují na čistotu, zatímco hnědý obalový materiál se snadno spojuje s recyklovanými materiály a zemitostí. Použité obrázky a barvy však nemusí nutně souviset se šetrností produktu k životnímu prostředí.
- Je skutečně transparentní a sedí jí všechna fakta?
Aby tvrzení nebylo greenwashingem, musí být samozřejmě pravdivé. Nesmí uvádět spotřebitele v omyl tím, že je nepravdivé, nepřesné, vágní nebo nejednoznačné.
Dobré tvrzení o ekologii nebo udržitelnosti vám přesně řekne, jak jsou produkt, služba nebo firma méně škodlivé pro životní prostředí nebo více respektují lidská práva.
Greenwashing v reklamách – cvičení
Podívej se na následující smyšlenou reklamu. Pokus se najít místa, kde reklama „maluje něco nazeleno“ nebo kde se ti jeví jako zavádějící či problematická. Zvýrazni tato místa a napiš, proč si myslíš, že se jedná o příklady greenwashingu. Naše názory najdeš na konci stránky!
Pozor! Greenwashingové strategie firem se mění
Je potřeba si všímat toho, že se greenwashingové strategie mění. Právní předpisy, které se snaží greenwashing řešit, již existují, což je dobře. Greenwashing tím však neskončí, ale získá nové podoby. Nejhorší formy greenwashingu se sice omezí, jenže firmy si najdou mezery v zákonech. Navíc se tím neřeší základní problém spotřeby: „zelený“ produkt může být stále stejně zbytečným nákupem, i když se firma, která jej prodává, přímo nedopouští greenwashingu.
Téma 3: Buď aktivní!
Vydej se na cestu aktivismu!
Nepotřebuješ zkušenosti, stačí jen chuť jednat. Tento průvodce tě nasměruje k aktivitám, které odpovídají tvému času, zdrojům a zájmům. Pojďme společně podporovat odpovědnost firem a udržitelnou módu!
Vyzkoušej si tento kvíz a zjisti, jaký typ aktivisty jsi – poté si níže najdi nápady na různé akce nebo alternativní způsoby spotřeby, které nevykořisťují planetu ani její obyvatele.
KVÍZ: Jaký typ aktivismu je ti vlastní?
A teď… akce!
Když už teď víš, jaký druh aktivismu ti nejlépe vyhovuje, níže najdeš různé nápady na to, co můžeš dělat. Pročti si následující kategorie a vyber si z nich aktivitu (nebo klidně víc), která tě láká.
Buď kreativní!
Oprav a vylepši starý kus oblečení – možná ho proměň v něco úplně jiného?
Sestav skupinku, ve které se budete společně učit, jak na to
...nebo si vytvoř vlastní! Například „nakoupit maximálně 5 kusů oblečení ročně“ nebo „jeden měsíc bez nákupů“.
...o greenwashingu a/nebo fast fashion do školních/komunitních publikací nebo do místních novin.
Organizuj (se)!
- Shromáždi svou partu a stanovte datum. Pozvěte přátele, spolužačky nebo členstvo vaší komunity. Vyberte si zábavný den a příjemné místo, může to být park, škola nebo komunitní centrum.
- Shromážděte a roztřiďte oblečení. Požádejte všechny, aby přinesli čisté oblečení v dobrém stavu, které již nechtějí. Roztřiďte ho podle velikosti nebo stylu, aby byla výměna snazší a zábavnější.
- Vyměňujte, stylizujte a oslavujte! Oblečení rozložte jako v malém obchodě. Všichni si vyberou, co se jim líbí, vyzkouší si to a můžete swapovat i příběhy. Na závěr si užijte hudbu, občerstvení a dobrou náladu.
s ekologickými odborníky nebo aktivisty. Kontaktujte nás pro podporu/tipy, na koho se obrátit!
Společně vyjděte do ulic – zorganizujte protest či akci nebo se k nim připojte. Zde najdete průvodce na organizaci demonstrace a informace o relevantních českých zákonech.
Sdílej informace!
Například letáky, ziny nebo publikace – ve své škole, městě, atd.
Začni tím, že budeš sledovat účty, které propagují udržitelnost a sdílejí spolehlivé informace, jako například: @fash.rev, @labourbehindthelabel, @cleanclothescampaign, @nazemi_brno. Poté přejdi ke sdílení a vytváření vlastního obsahu. Pokud se snažíš upoutat pozornost značek, neváhej označit i firmy!
Přispěj ke změně systému!
Například petice od Greenpeace nebo Clean Clothes Campaign
Kontaktuj místní nebo národní zákonodárce a zeptej se jich na jejich postoj k těmto otázkám, na jejich plány a cíle a vyzvi je, aby přijali ráznější opatření!
Klaď otázky!
Zajdi do obchodu a přímo se zeptej na pracovní podmínky a emise!
Napiš značkám, ať už e-mailem, nebo přes sociální sítě, a napřímo se jich zeptej na mzdy jejich zaměstnanců, jejich pracovní podmínky, emise atd. Zde je návod, jak na to (anglicky).
Sdílej svoje úspěchy!
Kdykoli něco děláš, řekni o tom ostatním! Neváhej nás označit na sociálních sítích – pomůže nám to sledovat tvůj dopad a povzbudit tě!
Můžeš se také přihlásit k odběru našeho zpravodaje nebo nám dát vědět, chceš-li se zapojit jiným způsobem.
Jak používat tuto sadu nástrojů – instrukce pro pracující s mládeží, facilitátorky a vzdělavatele
Chcete tento materiál použít k uspořádání setkání s mladými lidmi na téma rychlá móda a greenwashing? Pak jste na správném místě. Ačkoli byl tento online toolkit vytvořen pro individuální použití, existuje několik způsobů, jak na jeho základě zorganizovat fyzické setkání:
- Nechte mladé lidi, aby si materiál prošli sami, a buďte jim k dispozici, pokud budou potřebovat pomoc.
- Projděte materiál společně s mladými lidmi, společně se zamyslete nad otázkami k reflexi a/nebo dokonce společně vyzkoušejte část věnovanou akcím.
- Aktivity můžete také přizpůsobit pro offline použití.
Máme také workshop na stejná témata, který nevyžaduje žádné digitální nástroje. Zde najdete průvodce pro workshopy různé délky.
Pokud se rozhodnete podniknout kroky v souvislosti s těmito tématy, můžete se s námi podělit o výsledky. Pokud budete publikovat na sociálních sítích, označte nás (vložte odkaz na sociální média) ve svém příspěvku a my váš projekt přesdílíme.
Tato sada nástrojů byla vyvinuta organizacemi Fair Action, Eetti, BRF a NaZemi v rámci projektu Walk the Green Talk financovaného programem Erasmus+.
